Usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 24.01.2008, sp. zn. 10 To 25/2008, ECLI:CZ:KSHK:2008:10.TO.25.2008.1
Datum: 24.01.2008 Sp. zn.: 10 To 25/2008 Krajský soud v Hradci Králové
Datum: 24.01.2008 Sp. zn.: 10 To 25/2008 Krajský soud v Hradci Králové
Datum: 30.04.2008 Sp. zn.: 29 Odo 1162/2006 Nejvyšší soud
Má-li více dlužníků splnit dluh témuž věřiteli společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn postoupit pohledávku ve smyslu ustanovení § 524 a násl. obč. zák. i jen vůči některému z těchto dlužníků. Postupník se v takovém případě stane věřitelem pohledávky pouze ve vztahu k tomuto dlužníku; ostatní spoludlužníci jsou k témuž plnění i nadále zavázáni postupiteli.
Datum: 07.05.2008 Sp. zn.: 8 Tdo 553/2008 Nejvyšší soud
Pokud bylo včas podáno dovolání, v němž nejsou uvedeny žádné zákonem vyžadované náležitosti (§ 265f odst. 1 tr. ř.), a jde o tzv. „bianco dovolání“, je povinností soudu prvního stupně vyzvat dovolatele k odstranění nedostatků náležitostí jeho obsahu postupem uvedeným v ustanovení § 265h odst. 1 tr. ř. Nepostupoval-li soud prvního stupně v souladu s tímto ustanovením a dovolatel, byť i po lhůtě uvedené v ustanovení § 265e odst. 1 tr. ř., učinil další podání obsahující zákonem vyžadované náležitosti dovolání, pak je nutné pokládat za řádně a včas uplatněné dovolání obě takto učiněná podání (přiměřeně srov. nález Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. II. ÚS 473/05, uveřejněný ve svazku 40, pod č. 49 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu).
Jestliže však soud prvního stupně postupoval v souladu s ustanovením § 265h odst. 1 tr. ř. a dovolatel neodstranil vady dovolání ve stanovené lhůtě dvou týdnů, pak takové dovolání bude odmítnuto podle § 265i odst. 1 písm. d) tr. ř.
Datum: 06.09.2007 Sp. zn.: 25 Cdo 65/2006 Nejvyšší soud
Datum: 27.03.2008 Sp. zn.: 8 Tdo 365/2008 Nejvyšší soud
Zákonný znak skutkové podstaty trestného činu nedovoleného ozbrojování podle § 185 odst. 2 písm. a) tr. zák. spočívající v tom, že pachatel bez povolení „přechovává“ zbraň hromadně účinnou (např. funkční dělostřelecký granát), je naplněn jakýmkoliv způsobem jejího držení nebo nošení, v jehož důsledku má zbraň ve své moci. Pro závěr, že má takovou zbraň ve své moci a že ji přechovává, se však nevyžaduje, aby pachatel měl zbraň přímo u sebe, ale může ji mít uloženu či uschovánu i někde jinde (např. v trezoru, u známé osoby), pokud s ní může kdykoliv volně disponovat.
Jestliže pachatel zanechal zbraň na místě, kde s ní již nemůže nijak nakládat (např. ponechal ji ve svém bývalém bydlišti, z kterého se odstěhoval a do něhož už nemá žádný přístup), pak nelze dovodit, že i poté, co zbraň takto zanechal, ji má ve své moci a že ji nadále přechovává ve smyslu ustanovení § 185 odst. 2 písm. a) tr. zák.
Datum: 22.04.2008 Sp. zn.: 25 Cdo 861/2006 Nejvyšší soud
Datum: 27.03.2008 Sp. zn.: 8 Tdo 342/2008 Nejvyšší soud
Pro odlišení trestných činů krádeže podle § 247 tr. zák. a zatajení věci podle § 254 tr. zák. v případě nálezu věci je rozhodující, zda pachatel v době, kdy ji nalezne, ví, že tato patří někomu jinému a že ji tímto odnímá z jeho dispozice. Je-li tomu tak, jde o trestný čin krádeže, v opačném případě se bude jednat o trestný čin zatajení věci. Tyto okolnosti je nutné zjišťovat k okamžiku, kdy věc pachatel nalezne (srov. přiměřeně rozhodnutí č. 17/1980 Sb. rozh. tr.).