Rok 1999

Oprávněná osoba, které povinná osoba vydala věc podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, je povinna vrátit poskytnutou náhradu (odškodnění) za tuto věc. Není rozhodné, zda náhrada byla vyplacena v penězích, nebo zda šlo o věcnou náhradu.

Ustanovení § 39b odst. 6 tr. zák. je nutno vykládat tak, že podmínkou pro přeřazení odsouzeného do mírnějšího typu věznice je výkon trestu ve věznici určitého typu nepřetržitě alespoň v trvání jedné třetiny uloženého trestu, přičemž takto vykonaná část trestu však musí trvat nejméně šest měsíců. Je-li rozhodováno o přeřazení do mírnějšího typu věznice ve věci, kde již k takovému přeřazení došlo, musí být uvedená podmínka splněna znovu nepřetržitým výkonem trestu ve věznici, do níž byl obviněný předchozím rozhodnutím přeřazen. Pro výpočet jedné třetiny takto vykonávaného trestu je stále rozhodující výše trestu, ve které byl původně uložen.

Převzetí odsouzeného k výkonu trestu odnětí svobody do České republiky na základě Úmluvy o předávání odsouzených osob (uveřejněné pod č. 553/1992 Sb.) je možné i v případě, kdy jde o výkon úhrnného nebo souhrnného trestu uloženého za více skutků, z nichž jeden není trestným činem podle právního řádu České republiky a není tak u něho splněna podmínka vyplývající z ustanovení čl. 3 odst. 1 písm. e) této Úmluvy. Nejvyšší soud uzná postupem podle § 384a tr. ř. v takové věci rozsudek cizozemského soudu na území České republiky v té části, kterou bylo rozhodnuto o trestných činech, jež splňují podmínku uvedenou v citovaném usnesení, jakož i tu část úhrnného trestu uloženého za tyto trestné činy, aniž by však tuto část trestu vymezil. Ve zbývající části návrh Ministerstva spravedlnosti na uznání cizozemského rozhodnutí zamítne. Soud rozhodující podle § 384d tr. ř. o výkonu rozsudku cizozemského soudu musí při svém rozhodování vzít omezený rozsah uznání tohoto rozsudku na území České republiky v úvahu a přizpůsobit svůj výrok tomuto omezení, a to zejména, pokud jde o úhrnný nebo souhrnný trest, který byl původně uložen za více trestných činů.

Výpověď z pracovního poměru podle ustanovení § 46 odst. 1 písm. c) zák. práce je neplatná, jestliže na jejím základě by měl pracovní poměr účastníků skončit dříve než v pracovním dni přecházejícím dni, v němž nastává účinnost organizačních změn, o kterých rozhodl zaměstnavatel nebo příslušný orgán.

V obchodním domě, ve kterém jsou jednotlivá oddělení uzavřena prostory pokladen, je trestný čin krádeže § 247 odst. 1 tr. zák. dokonán tím, že pachatel pronese zboží bez zaplacení pokladním prostorem, který uzavírá oddělení, v němž lze toto zboží koupit. Pozdější odložení takové věci v jiném oddělení obchodního domu už na právní posouzení jednání pachatele proto nemá vliv.

V řízení, v němž se žalobce domáhá vyklizení nemovitosti, může soud předběžně posoudit otázku platnosti smluv, i když účastníky řízení nejsou všechny osoby, které smlouvy uzavřely.

Podmínky pro rozhodnutí podle § 73a odst. 3 písm. a) tr. ř., že peněžitá záruka nahrazující vazbu obviněného připadne státu, jsou splněny i v případě, kdy obviněný, který se záměrně nezdržoval ve svém bydlišti, aby se vyhnul doručení předvolání k veřejnému zasedání u odvolacího soudu, takže pokusy odvolacího soudu zastihnout ho byly neúspěšné a musel být vydán příkaz k zatčení, po tomto opatření sám odvolací soud navštívil a dobrovolně se zúčastnil veřejného zasedání. Přestože osoba, která složila peněžitou záruku, působila na obviněného, aby dodržel podmínky jejího přijetí, v případě, že obviněný tyto podmínky neplnil, rozhodne soud, že peněžitá záruka připadne státu.