Rok 1995

V občanském soudním řízení lze nezletilému dítěti ustanovit opatrovníkem ve smyslu ustanovení § 37 odst. 2 a 3, § 79 odst. 2 a § 83 odst. 2 zák. o rod. také příslušný úřad městského obvodu nebo městské části (§ 19 odst. 1 písm. b/ zákona č. 114/1988 Sb. a § 61 odst. 2 písm. c/ zákona č. 367/1990 Sb.

Důkazy, které byly provedeny před sdělením obvinění (§ 160 odst. 1, 2 tr. ř.) jednomu ze spoluobviněných, přičemž nešlo o úkony neodkladné nebo neopakovatelné, nelze v řízení před soudem použít ve vztahu k tomuto spoluobviněnému, byť byly provedeny řádně po sdělení obvinění ostatním spoluobviněným.Po sdělení obvinění však není nutné opakovat v přípravném řízení všechny tyto důkazy. Postačí provedení těch úkonů, které jsou potřebné pro rozhodnutí státního zástupce o obžalobě u tohoto spoluobviněného (§ 176 odst. 1 tr. ř.), popř. má-li být obžaloba podána, k tomu, aby byly objasněny základní skutečnosti pro rozhodnutí soudu v jeho věci (§ 188 odst. 1 písm. e/ tr. ř.).

Ze změny účelu užívání stavby nelze vždy dovozovat změnu stavebně technického charakteru stavby. Změny ve způsobu užívání stavby jsou přípustné po předchozím ohlášení stavebnímu úřadu, který o nich rozhodne nebo nařídí nové kolaudační řízení (rekolaudaci). Uvedené okolnosti jsou důležité pro posouzení ztráty původního stavebně technického charakteru stavby ve smyslu ustanovení § 11 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb. Za ztrátu původního stavebně technického charakteru stavby lze považovat pouze změnu v účelu užívání stavby, uvedeném v původním kolaudačním rozhodnutí nebo stavebním povolení.

Pachatel, který si na základě předchozí dohody přisvojuje cizí věci společně s osobou, jíž byly svěřeny, se těchto věcí nezmocňuje ve smyslu ustanovení § 247 odst. 1 tr. zák. o trestném činu krádeže, ale účastní se na přisvojení svěřené věci, tedy na jednání, jež má povahu zpronevěry podle § 248 odst. 1 tr. zák. Nejde však o spolupachatelství na tomto trestném činu, ale o některou z forem účastenství podle § 10 odst. 1 tr. zák.

Pro uplatnění nároků podle ustanovení § 2 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb. proti povinným osobám uvedeným v § 47a zákona č. 92/1991 Sb. ve znění zákona č. 92/1992 Sb. platí lhůty uvedené v tomto zákonném ustanovení a nikoli lhůty podle zákona č. 87/1991 Sb.

I. Má-li být podle § 172 odst. 1 písm. d) tr. ř. zastaveno trestní stíhání obviněného pro trestný čin zanedbání povinné výživy podle § 213 odst. 1 tr. zák. z důvodu použití čl. I odst. 1 Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii ze dne 3. 2. 1493, musí být ve vztahu k subjektivní stránce trestného činu provedeny důkazy v takovém rozsahu, aby bylo vyloučeno, že jde o úmyslný trestný čin. Amnestie ze dne 3. 2.1993 se totiž vztahuje jen na trestné činy spáchané z nedbalosti.

Při posuzování toho, zda nárok na vydání věci (věcí) podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, uplatňuje fyzická osoba (§ 3 odst. 1 téhož zákona) a nikoli právnická osoba, je třeba právní povahu společností a sdružení, existujících v začátcích rozhodného období pro mimosoudní rehabilitaci (srov. § 1 odst. 1 zákona č. 87/1991 Sb.), posuzovat nejen podle ustanovení předpisů občanskoprávních, ale také podle ustanovení předpisu obchodního práva, živnostenských předpisů i dalších právních předpisů, jež mohly mít i povahu veřejnoprávních předpisů. Společenstva, jež byla upravena v dříve platném živnostenském řádu z roku 1859, měla povahu právnických osob.