Rok 1987

Ak je potrebné v konaní o preskúmaní rozhodnutia orgánu sociálneho zabezpečenia o dávke dôchodkového zabezpečenia, podmienenej zdravotným stavom žiadatela o dôchodok, vykonať dôkaz vypočutím žiadatela a ten sa na konanie nedostaví, môže súd bez vykonania tohto výsluchu rozhodnúť vo veci iba vtedy, ak je skutočný stav veci celkom preukázaný inými dôkazmi.

Súd môže sám posúdiť otázku, či pracovný pomer zakladá alebo zakladal nemocenské poistenie podla predpisov platných pre pracovníkov v pracovnom pomere pritom nie je rozhodujúce, či bol pracovník na poistenie prihlásený. Ak o uvedenej otázke rozhodol už príslušný orgán nemocenského poistenia, súd vychádza z tohto rozhodnutia.

K aplikaci pravidla v pochybnostech ve prospěch obviněného. K úloze znalce psychologa při hodnocení věrohodnosti výpovědi obviněného, popř. svědka. Znalec psycholog je povolán vyjádřit se k těm rysům osobnosti obviněného, popř. svědka, které mohou mít vliv na jeho věrohodnost, není však oprávněn vyjadřovat se k otázce, zda výpověď obviněného nebo svědka je věrohodná či nikoliv, popřípadě která z rozdílných výpovědí téže osoby je věrohodnější. Takové hodnocení důkazů přísluší soudu, který je povinen postupovat při tom podle § 2 odst. 6 tr. ř.

I. Jestliže je třeba podle § 109 věta druhá tr. ř. přibrat nového znalce, musí nový znalec podat nový znalecký posudek, v němž se ovšem musí vyrovnat i s předchozím znaleckým posudkem. II. Jestliže byly podány dva znalecké posudky k téže otázce, soud v hlavním líčení je povinen provést důkaz oběma posudky, vyslechnout zpracovatele obou posudků a při hodnocení důkazů a zjišťování skutečného stavu věci se s oběma posudky vypořádat tak, aby bylo zřejmé, který z posudků bere za základ svého rozhodnutí a z jakých důvodů. III. Skutečnost, že dva dosud podané znalecké posudky obsahují různé závěry, není sama o sobě důvodem pro vyžádání posudku ústavu podle § 110 tr. ř. IV. Skutečnosti, z nichž znalec v posudku vychází, je třeba zjišťovat dokazováním podle trestního řádu. To znamená, že vychází-li znalec z určité skutečnosti, kterou svými smysly vnímala určitá osoba, je třeba tuto osobu vyslechnout jako svědka podle § 97 násl. tr. ř., popř. jako obviněného podle § 90 násl. tr. ř. V. Poučit svědka podle § 101 odst. 1 tr. ř. je třeba před každým výslechem, tedy i před opakovaným výslechem v téže věci.

Zvýšenie starobného dôchodku účastníkov odboja a výšenie tohto dôchodku za dobu zamestnania po vzniku nároku na starobný dôchodok v tej výške, v akej patrí podla československých predpisov, sa pripočítavajú k československému čiastkovému dôchodku, na ktorý vznikol nárok podla čl. 13 Dohovoru medzi Československom a Juhosláviou o sociálnom poistení (prílohy k vyhláške č. 3/1958 Zb.) obmedzenie československého čiastkového starobného dôchodku na sumy vyplývajúce z ustanovenia § 56 ods. 4 zákona č. 121/1975 Zb. (a skôr z ustanovenia § 107g ods. 4 zákona č. 101/1964 Zb.) sa vykoná až po zistení celkovej sumy tohto čiastkového starobného dôchodku.

Nároky pracovníků, které vyplývají z právní úpravy podle ustanovení vyhlášky č. 140/1968 Sb., o pracovních úlevách a hospodářském zabezpečení studujících při zaměstnání, nejsou závislé na uzavření dohody podle ustanovení § 143 odst. 1 a 2 zák. práce. Pokud organizace poskytla pracovníkovi plnění v rozporu s ustanovením uvedené vyhlášky, je třeba posuzovat její nárok na vrácení neprávem vyplacených částek podle ustanovení § 243 odst. 3 zák. práce o neoprávněně získaném majetkovém prospěchu. Při posuzování platnosti dohody podle ustanovení § 143 zák. práce je třeba posoudit také to, zda některá plnění nebyla poskytnuta v rozporu s ustanoveními vyhlášky č. 140/1968 Sb.

I. Orgány přípravného řízení nejsou oprávněny provádět důkazy po podání obžaloby. Podáním obžaloby přechází věc na soud, který rozhoduje samostatně všechny otázky souvisící s dalším řízením (§ 181 odst. 2 tr. ř.), tedy - pokud nevrátí věc k došetření nebo pokud prokurátor nevezme žalobu zpět (§ 182 odst. 1 tr. ř.) - sám také provádí všechny důkazy potřebné k náležitému objasnění věci. Výpovědi osob takto získané orgány přípravného řízení po podání obžaloby nelze v hlavním líčení číst podle § 211 a 213 tr. ř. a použít jako důkaz při rozhodování. Tzv. faktická konzumpce, která vylučuje jednočinný souběh trestných činů, je tu tehdy, když jeden trestný čin je prostředkem relativně malého významu ve srovnání se základním trestním činem nebo vedlejším málo významným produktem základního trestného činu; předpoklady faktické konzumpce jsou vytvořeny faktickým průběhem činu a nevyplývají u poměru skutkových podstat trestných činů nebo jejich trestních sankcí.

II. Tzv. faktická konzumpce, která vylučuje jednočinný souběh trestných činů, je tu tehdy, když jeden trestný čin je prostředkem relativně malého významu ve srovnání se základním trestním činem nebo vedlejším málo významným produktem základního trestného činu; předpoklady faktické konzumpce jsou vytvořeny faktickým průběhem činu a nevyplývají u poměru skutkových podstat trestných činů nebo jejich trestních sankcí.