Rok 1986

Při posuzování práva na vzájemné vrácení plnění ze zrušené smlouvy o zhotovení věci na zakázku z občanem dodaného materiálu není rozhodné, zda občanem dodaný materiál byl již zčásti nebo zcela zpracován, popřípadě zda z něho již byla zhotovena požadovaná věc. Za splnění předpokladů vyplývajících z ustanovení § 457 odst. 1 o. z. může tu být vždy věc vrácena občanovi a nejde o případ nemožnosti ustanovení § 458 o. z. odůvodňující jen poskytnutí peněžité náhrady. Zruší-li občan smlouvu o zhotovení věci na zakázku z dodaného materiálu (§ 263 a násl. o. z.), je organizace povinna vrátit občanovi zaplacenou cenu služby i občanem dodaný materiál (ať již v jakémkoliv stadiu rozpracování anebo již jako (dokončenou věc) proti povinnosti občana vrátit organizaci případný neoprávněný majetkový prospěch představující zhodnocení dodaného materiálu. Pokud by dodaný materiál, který byl občanu vrácen, byl naopak znehodnocen, byla by tato újma občanovou škodou, za niž by organizace odpovídala podle ustaPubl.í § 237 o. z.

Jestliže devizový tuzemec, který má pohledávku v zahraničí vůči devizovému cizozemci, nesplní povinnost uloženou v ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) zák. č. 142/1970 Sb., o devizovém hospodářství dbát o to, aby pohledávka byla uhrazena platbou do tuzemska ihned po své splatnosti, je devizovou škodou devizová hodnota celé pohledávky, nikoli jen částka, s níž devizový tuzemec neoprávněně v cizině naložil bez povolení Státní banky československé. Podmínky účinné lítosti ve smyslu § 66 tr. zák. nejsou splněny, jestliže devizový tuzemec zařídil převod pohledávky vůči devizovému cizozemci do tuzemska teprve po zahájení stíhání a pod jeho tlakem.

Při rozhodování o tom, zda žalobě o vyklizení bytu, za nějž není nárok na náhradní byt nebo náhradní ubytování, lze vyhovět vzhledem k důvodům hodným zvláštního zřetele výjimečně (ve smyslu čl. VI. a VII. o. z.) jen za předpokladu přiznání náhrady za byt, musí být tento postup odůvodněn závažnými důvody na straně toho, kdo má byt vyklidit (např. rodinné poměry, sociální poměry, délka užívaní bytu apod.), dále doložením toho, že na tom, kdo se vyklizení bytu domáhá, lze spravedlivě požadovat, aby se přiměřená ochrana jeho práva takto podmínila a její splnění se časově odložilo, jakož i doložením toho, že tu není výjimečné přiznání náhrady za byt v rozporu se zásadami státní bytové politiky.

Věcmi, které jsou v opatrování státního orgánu ve smyslu § 139 tr. zák., jsou i osobní věci vojáků, které jsou uloženy v ubytovacích prostorech ve vyhrazených skříňkách, neboť za jejich ochranu ve smyslu § 433 občanského zákoníku a na něj navazujícího služebního předpisu ČSLA Zákl-P-1 (práv.) odpovídá vojenská správa.

Při náhradě za ztrátu na výdělku pracovníka, který byl uznán plně invalidním (§ 195 zák. práce), je třeba skutečnost, že tomuto pracovníku byl místo již pobíraného starobního důchodu přiznán plný invalidní důchod při pracovním úrazu, posuzovat tak, že pracovníkovi je z důvodu pracovního úrazu poskytován z prostředků důchodového zabezpečení pouze rozdíl mezi tímto důchodem a starobním důchodem, který mu byl před tímto pracovním úrazem poskytován a který se stanoví odečtením tohoto rozdílu od průměrného výdělku před vznikem škody. Uloží-li soud povinnost k placení náhrady za ztrátu na výdělku při uznání plné invalidity (§ 195 zák. práce), nemůže tuto platební povinnost zároveň do budoucna časově omezit s ohledem na očekávanou změnu poměrů.

Kultúrne fondy, ktoré spolupôsobia pri vykonávaní sociálneho zabezpečenia umelcov a pri príprave podkladov pre rozhodovanie o dávkach napr. hudobných skladatelov § 84 ods. 1 písm. b/ vyhlášky č. 128/1975 Zb.) , nemajú povinnosť podávať orgánom sociálneho zabezpečenia hlásenie pre účely dôchodkového zabezpečenia. Takú povinnosť má v dôchodkovom zabezpečení hudobných skladatelov príslušný národný výbor v mieste bydliska hudobného skladatela (§ 151 písm. i/ vyhlášky č. 128/1975 Zb. /1/. Kultúrny fond iba podáva vyjadrenie o skutočnostiach uvedených v ustanovení § 84 ods. 2 vyhlášky č. 128/1975 Zb., vyžiadané oprávneným orgánom sociálneho zabezpečenia (§ 1 ods. 1 zákona č. 132/1975 Zb. /2/).

Trestnost rozsáhlé neoprávněné výrobní činnosti, kterou pachatelé provozovali, jako by šlo o přidruženou výrobu JZD, není vyloučeno tím, že nadřízené orgány tuto činnost tolerovaly, ani tím, že provozování této nedovolené činnosti bylo schváleno kolektivními orgány družstva.