Rok 1986

Čin, ktorý síce vykazuje znaky prečinu proti majetku v socialistickom a v osobnom vlastníctve podla § 3 ods. 1 zák. č. 150/1969 Zb. o prečinoch, avšak ktorým bola spôsobená škoda neprevyšujúca 200,- Kčs a ktorého stupeň nebezpečnosti pre spoločnosť je nepatrný (§ 1 ods. 2 zák. č. 150/1969 Zb.) i so zretelom na všetky ostatné okolnosti charakterizujúce čin a jeho páchatela (§ 3 ods. 4 Tr. zák., § 13 ods. 1 zák. č. 150/1969 Zb.), nie je prečinom. Za rovnakých podmienok je stupeň nebezpečnosti činu malý (§ 75 Tr. zák., § 13 ods. 1 zák. č. 150/1969 Zb.) a teda čin nie je prečinom, ak ho spáchal mladistvý a spôsobil škodu neprevyšujúcu 400,- Kčs. Taký čin možno postihnuť ako priestupok proti socialistickému spolužitiu podla § 19 zák. č. 60/1961 Zb. o úlohách národných výborov pri zabezpečovaní socialistického poriadku, prípadne ako porušenie pracovnej disciplíny podla § 73 písm. d) Zák. práce.

Nárok na vdovský důchod po poživateli československého dílčího starobního důchodu, který náležel podle Úmluvy o sociální bezpečnosti mezi Československem a Francií (přílohy k vyhlášce č. 215/1949 Sb.) ve znění Dodatkové úmluvy (přílohy k vyhlášce č. 68/1970 Sb.), je třeba posoudit podle této úmluvy ustanovení § 65 odst. 3 zákona č. 121/1975 Sb. nelze v takovém případě použít (§ 65 odst. 5 zákona č. 121/1975 Sb.).