Rok 1982

Zvýhodnění důchodových nároků pro výkon prací zvlášť škodlivých podle zmocnění obsaženého v ustanovení § 167, věta první, zákona č. 121/1975 Sb. nebylo dosud provedeno. Opatření učiněná před 1. 1. 1976 i poskytování důchodu za výjimečných podmínek některým pracujícím, kteří konají zaměstnání I. pracovní kategorie v uranovém průmyslu, nejsou opatřeními učiněnými v souladu s ustanovením § 167 zákona č. 121/1972 Sb. a nelze je proto považovat za opatření podle tohoto ustanovení (§ 167, věta druhá, zákona č. 121/1972 Sb.) rozhodnutí orgánu důchodového zabezpečení učiněná podle těchto opatření jsou tedy rozhodnutími k odstranění tvrdosti (§ 171 zákona č. 121/1972 Sb.), která nepodléhají pravomoci soudů přezkoumávat rozhodnutí jiných orgánů podle ustanovení § 224 a násl. o. s. ř.

K výkladu podmienok krajnej núdze v zmysle § 14 Tr. zák. Stav krajnej núdze môže byť vyvolaný vyhrážkami a nátlakom zo strany tretej osoby na vôlu obvineného, z ktorých vyplýva nebezpečenstvo priamo hroziace záujmom chráneným trestným zákonom a ktoré obmedzujú slobodu rozhodovania obvineného. Jednou z podmienok krajnej núdze je, aby spôsobený následok nebol zrejme rovnako závažný alebo ešte závažnejší ako ten, ktorý hrozil. Uvedenú podmienku nesplňa konanie páchatela, ktorý zachraňuje vlastný život tým, že usmrtí iného. Túto podmienku však môže splňať konanie, ktorým obvinený obetovaním jedného ludského života zachráni život viacerých ludí.

K výkladu ustanovenia § 13 Tr. zák. o nutnej obrane Pri posudzovaní primeranosti obrany a útoku treba brať do úvahy intenzitu oboch akcií, ako aj škodu, ktorá hrozila z útoku, a škodu spôsobenú v obrane. Škoda spôsobená v obrane môže byť väčšia ako škoda, ktorú útočník napadnutému spôsobil, alebo ktorá hrozila z jeho útoku nesmie však byť medzi nimi zrejmý nepomer. Spravidla nepôjde z tohto hladiska o prekročenie primeranosti nutnej obrany, keď napadnutý pri odvracaní útoku ohrozujúceho jeho život, resp. z ktorého mu hrozí ťažká ujma na zdraví, útočníka usmrtí. Skutočnosť, že si niekto pripraví na obranu proti hroziacemu a očakávanému útoku zbraň, nevylučuje záver, že ide o nutnú obranu.

Organizace využívající předmět vynálezu při stavebních pracích odpovídá za výplatu odměny za vynález, i když projektový ústav zapracoval předmět vynálezu do rozpočtu (v rozporu s ustanovením § 35 vyhlášky č. 163/1973 Sb.); povinnost vyplatit odměnu autorovi vynálezu tu není na straně projektového ústavu ani investora.

Využitím vynálezu (§ 40 zákona č. 84/1972 Sb.), jímž vzniká právo na odměnu autorovi vynálezu (§ 116 téhož zákona), je i v ten případ, při němž výzkumný ústav vyrobí na základě dokumentace autora prototyp, které hospodářskou smlouvu převede úplatně na výrobní organizaci, i když ta je jen zkouší pro případnou sériovou výrobu.

Na výslovnú žiadosť obžalovaného (§ 198 odst. 1 veta druhá Tr. por.) možno vykonať hlavné pojednávanie aj vtedy, ak predvolanie na hlavné pojednávanie a prípadne aj odpis obžaloby (porov. § 196 odst. 3 Tr. por.) neboli obžalovanému doručené predo dňom hlavného pojednávania, ale až v deň hlavného pojednávania, najskôr pred prednesením obžaloby. V takom prípade súd vykoná hlavné pojednávanie, ak vzhladom na povahu veci, zoznámenie obžalovaného so spisom pri skončení prípravného konania (§ 166, resp. § 169 písm. b/ Tr. por.) a s obžalobou možno odôvodnene predpokladať, že hlavné pojednávanie možno vykonať bez ujmy na uplatnení práva obvineného na osobnú obhajobu.

Ve sporu o odměnu za využití vynálezu vyčká soud vždy výsledku současně probíhajícího řízení u Úřadu pro vynálezy a objevy o návrhu na úplné nebo částečné zrušení autorského osvědčení (§ 39 odst. 1 zákona č. 84/1972 Sb.), i když organizace předmět přihlášky vynálezu využila nebo využívá.