Rok 1973

Matka, která řádně pečuje o výchovu svých dětí, nemůže naplnit znak "vyhýbá se poctivé práci" ve smyslu § 203 tr. zák., a to ani když má možnost umístit děti v kolektivním zařízení a této možnosti nevyužívá.

K posuzování těžké újmy na zdraví. Za mučivé útrapy ve smyslu § 89 odst. 6 písm. h) tr. zák. je nutno považovat bolesti na hranici snesitelnosti, byť jen kratší dobu trvající, nebo sice bolesti snesitelné, ale déle trvající, které velmi citelně zasahují celou osobnost postiženého, u něhož pak převládá převážně vnímání bolesti vyvolávající v něm popřípadě i obavy z dlouhého jejich neutuchajícího trvání, pocity, že bolesti vážně ohrožují zdraví nebo život postiženého, apod. Je nerozhodné, že takovou intenzitu bolesti vyvolává i zvláštní psychický nebo fyzický stav postiženého, bez něhož by byla jejich intenzita mírnější.

Přídavky na děti jsou dávkami nemocenského pojištění, o nichž nepřísluší rozhodovat soudům v občanském soudním řízení. Proto ani při rozhodování o úpravě výše ošetřovného na dítě umístěné v ústavní nebo ochranné výchově se ve výroku rozhodnutí soudu neuvádí nic o výplatě přídavků na děti.

II. Spáchal-li odsouzený, jemuž byl odložen nebo přerušen výkon trestu nápravného opatření z důvodu povolání k výkonu základní vojenské služby, v době odložení nebo přerušení výkonu trestu nápravného opatření trestný čin nebo nevedl-li v této době řádný život pracujícího člověka, rozhodne soud podle obdoby § 328 odst. 2 tr. ř. se zřetelem k § 338 odst. 3 tr. ř., že se od výkonu trestu nápravného opatření nebo jeho zbytku neupouští a současně že se trest nápravného opatření nebo jeho zbytek přeměňuje v trest odnětí svobody.

Poriadkové opatrenie podla ustanovenia § 53 O. s. p. možno použiť aj pri hrubom sťažovaní postupu súdneho konania nesplnením povinnosti potrebnej na podanie znaleckého posudku, uloženej súdom podla ustanovenia § 127 ods. 3 O. s. p.

Trest nápravného opatření nelze uložit pachateli, jehož chování a dosavadní způsob života nedávají záruku, že je možno napravit jej trestem tohoto druhu.

Také v případě odpovědnosti za škodu způsobenou provozem dopravního prostředku, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu, lze použít ustanovení § 441 o. z. V souvislosti s ustanovením § 427 odst. 1 a § 428 o. z. nepůjde tu o výlučné zavinění poškozeného, nýbrž jen o jednu z příčin škody vyvolané zvláštní povahou provozu. Povinnosti uložené uživatelům objektů v okolí dráhy (§ 7 odst. 3 vyhlášky č. 52/1964 Sb.) jsou stanoveny bez ohledu na to, o jaký objekt a o jakého uživatele jde a jakým způsobem se těchto objektů užívá.