Rok 1971

Při ukládání peněžitého trestu za přečiny neplatí dolní hranice sazby uvedená v § 53 odst. 1 tr. zák.

Z hladiska premlčania, uplatneného námietkou povinného pri súdnom výkone rozhodnutia na vymoženie dlžného výživného, treba rozlišovať medzi stanoveným opakujúcim sa plnením výživného za jednotlivé mesiace v čase pred a po právoplatnosti vykonávaného rozhodnutia.

Pro naplnění znaků trestného činu podílnictví ke škodě majetku v socialistickém vlastnictví podle § 134 tr. zák., nebo trestného činu podílnictví podle § 251 tr. zák. je nerozhodné, z jakého důvodu podílník převedl na sebe věc získanou trestným činem spáchaným jinou osobou.

V konaní o žalobách na plnenie zo zmluvného poistenia treba venovať pozornosť tomu, či a v ktorých právach a povinnostiach z poistenia sa poisťovňa a poistený pri uzatváraní poistnej zmluvy odchýlili od všeobecnej úpravy poistných podmienok.

Rozhoduje-li soud v adhézním řízení o nároku poškozeného na náhradu škody, musí dbát hmotně právních ustanovení o náhradě škody, zejména též ustanovení § 442 odst. 1 obč. zák., podle kterého se hradí skutečná škoda, a to uvedením v předešlý stav jen není-li to dobře možné nebo účelné, hradí se škoda v penězích.

Škoda z vloupání do prodejny socialistické organizace nespočívá jen v hodnotě pachatelem vloupání odcizeného nebo poškozeného zboží a zařízení prodejny, ale může spočívat i v majetkové újmě, vzniklé tím, že by organizace nemohla dosáhnout uspokojení nároku na vyúčtování majetkových hodnot, které svěřila hmotně odpovědnému pracovníkovi, když by se podařilo tomuto pracovníkovi zprostit se odpovědnosti za svěřené hodnoty právě z toho důvodu, že pachatel vloupání prokazatelně vytvořil svým protiprávním jednáním takovou situaci na prodejně, která hmotně odpovědnému pracovníkovi bránila se svěřenými hodnotami hospodařit a je opatrovat. Musí se proto soud v řízení o žalobě o náhradu škody uplatněné proti pachateli vloupání zabývat i otázkou jeho odpovědnosti za takto vzniklou škodu organizace.

Mezi okolností, které je třeba z hlediska ustanovení § 2 odst. 5 tr. ř. zjišťovat, a to i dotazem na obviněného, patří též ty, které osvětlují, zda má či nemá být obviněnému uložen trest souhrnný za použití § 35 odst. 2 tr. zák.