Rok 1970

Z hlediska nutné obhajoby z důvodu uvedeného v § 36 odst. 1 písm. a) tr. ř. je nerozhodné, že obviněný byl vzat do vazby v jiné trestní věci.

Nárok na dodatkovou dovolenou nemá pracovník zdravotnického zařízení, který pracuje v prostředí se zvýšenou možností nákazy (v infekčním prostředí), ale nepřichází při plnění pracovních úkolů do trvalého přímého styku s pacienty nebo infekčním materiálem.

Bezprostředně hrozícím nebezpečím ve smyslu § 22 vyhlášky ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb., které opravňuje řidiče motorového vozidla dávat v obci zvukové výstražné znamení, může být podle konkrétních okolností i přítomnost dětí na vozovce, popřípadě v bezprostřední blízkosti vozovky. Zvýšená opatrnost vůči dětem ve smyslu § 3 odst. 1 a 2 vyhl. ministerstva vnitra č. 80/1966 Sb. musí se projevit též přizpůsobením rychlosti jízdy ve smyslu § 9 odst. 1 cit. vyhl. tak, aby řidič v případě akutního nebezpečí mohl srážce zabránit.

Ustanovenie § 46 ods. 2 zák. práce rozlišuje dve eventuality: prvú, ktorá vychádza z toho, že organizácia nemá možnosť pracovníka ďalej zamestnávať, a druhú, ktorá predpokladá, že pracovník nie je ochotný prejsť na inú, pre neho vhodnú prácu. Nemožnosť zamestnávať pracovníka znamená, že organizácia nemá pre pracovníka žiadnu prácu; ide tu teda o nemožnosť pracovníka vôbec ďalej zamestnávať.Organizácia musí totiž ponuknúť pracovníkovi akékolvek volné miesto, ktoré je v organizácii k dispozícii v dobe danie výpovede, nielen miesto zodpovedajúce pôvodnej pracovnej zmluve, prípadne kvalifikácii pracovníka, a to aj vtedy, keď toto miesto vyžaduje predchádzajúcu prípravu pracovníka; záleží len na pracovníkovi, či ponuku prijme alebo ju odmietne. Organizácia však musí ponuknúť pracovníkovi pred výpoveďou predovšetkým to volné miesto, ktoré sa vzhladom na jeho zdravotný stav, pracovné schopnosti a kvalifikáciu javí pre neho ako vhodné.

Odsouzení pro některý z trestných činů uvedených v § 26 odst. 1 zák. č. 82/1968 Sb. v souběhu s jiným trestným činem v tomto ustanovení neuvedeným tvoří z hlediska zahlazení odsouzení jeden celek a je tedy jiným odsouzením, než které má na mysli ustanovení § 26 odst. 1 zák. č. 82/1968 Sb.

Pracovník nemá nárok na hmotné zabezpečenie pri prechode do nového zamestnania podla § 3 vyhl. č. 86/1967 Zb. v každom prípade uzavretia dohody o skončení pracovného pomeru podla § 43 zák. práce, hoci k nemu dochádza v súvislosti s likvidáciou neefektívnych prevádzok a s inými racionalizačnými opatreniami, ale len v tom prípade, ak došlo k uzavretiu dohody o skončení pracovného pomeru preto alebo napriek tomu, že tu boli podmienky k tomu, aby mu organizácia dala výpoveď z dôvodov uvedených v § 46 ods. 1 písm. a) až c) zák. práce; musí ísť o prípad, kedy organizácia chce rozviazať s pracovníkom pracovný pomer a je nútená tak urobiť, pretože v súvislosti s likvidáciou neefektívnych prevádzok a s inými racionalizačnými opatreniami nemôže naďalej plniť povinnosti, ktoré na seba prevzala voči pracovníkovi pracovnou zmluvou.

Obviněný není osobou oprávněnou podat stížnost proti usnesení zvláštního senátu krajského soudu, jímž bylo po zrušení původního rozhodnutí v přezkumném řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. trestní stíhání zastaveno. Byl-li obviněný nesprávně poučen po zrušení původního rozhodnutí a po zastavení trestního stíhání z důvodu uvedeného v § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb., že má rovněž právo podat proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání stížnost a zmeškal-li v důsledku toho 15denní lhůtu v § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb. uvedenou, ve které mohl žádat o pokračování v řízení, má možnost požádat o navrácení lhůty (§ 61 odst. 1 tr. ř. per analogiam).