Rok 1968

I. Při rozhodování o jakémkoli trestu musí soud posuzovat všechna hlediska pro stanovení druhu a jeho výměry rozhodná. Z toho je zřejmé, že i při úvaze o uložení trestu nápravného opatření je soud vázán nejen hledisky uvedenými v § 43, odst. 1 tr. zák., ale i hledisky obsaženými v ustanoveních § 31 odst. 1, § 23 odst. 1 a § 3 odst. 4 tr. zák. 

II. Předmětem adhezního řízení nemůže být škoda způsobená jiným činem, pro který není pachatel trestně stíhán, byť i souvisel se skutkem, který je předmětem trestního stíhání. Rozhodný je v každém případě pouze skutek uvedený v žalobním návrhu.

Po splnení podmienky uvedenej v § 54 ods. 1 o. z. nestojí nič v ceste tomu, aby sa veritel domáhal splatenia dlhu ako proti hlavnému dlžníkovi - ktorý sa existenciou ručitelského záväzku svojej povinnosti nijako nezbavil - tak i proti ručitelovi, ktorý podla ustanovenia § 52 o. z. ručením vzal na seba povinnosť voči veritelovi, že pohladávku uspokojí, ak ju neuspokojí dlžník. Tomu nebráni ani skutočnosť, že nejde o záväzok solidárneho charakteru a že nemožno teda súdnym rozhodnutím vysloviť povinnosť oboch žalovaných zaplatiť dlh spoločne a nerozdielne.

I. K výkladu ustanovení § 126 tr. zák. o trestném činu narušování řízení, plánování a kontroly národního hospodářství: 

Ze znění uvedeného ustanovení vyplývá, že ne každé nepravdivé nebo zkreslené údaje mohou být důvodem k trestnímu postihu ve smyslu tohoto ustanovení. Aby byl splněn materiální znak tohoto trestného činu, musí jít o závažné skutečnosti nepravdivě uvedené nebo hrubě zkreslené. Musí tedy jít o takové skutečnosti, z nichž se při hospodářské činnosti tímto ustanovením chráněné jako z podkladů vychází, nebo které mají pro řízení, plánování a kontrolu národního hospodářství tak podstatný význam, že nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje narušují nebo vážně ohrožují plnění úkolů v těchto oblastech činnosti. Proto je podmínkou u tohoto trestného činu, aby si soudy pro spravedlivé rozhodování v každém jednotlivém případě objasnily otázku, zda a v čem obviněný poškodil nebo ohrozil zájmy tímto ustanovením chráněné v té míře, že jde o jednání pro společnost nebezpečné. 

II. V trestním řízení lze v každém případě uplatňovat pouze majetkovou škodu způsobenou trestným činem, tj. takovou majetkovou škodu, jejíž vznik je v příčinné souvislosti se skutkem uvedeným v žalobním návrhu, přičemž na právním posouzení tohoto skutku nezáleží. V žádném případě nelze poškozenému přisoudit náhradu majetkové škody, která není v příčinné souvislosti se skutkem uvedeným v odsuzujícím rozsudku.

K otázce důvodnosti nároku na vrácení složené zálohy organizací, jejíž pracovník přijal od zákazníka zálohu. K výkladu § 20 odst. 2 o. z.

K otázce, který soud je příslušný podle § 364 odst. 3 tr. ř. k rozhodování o zahlazení odsouzení mladistvého po odpykání postupně uložených nevykonaných trestů odnětí svobody ve smyslu § 36 odst. 2 tr. zák.

K výkladu některých otázek souvisejících s užíváním ustanovení § 36 tr. ř. o nutné obhajobě.

K problematice rozhodování o žádosti o podmíněné propuštění z trestu odnětí svobody (§ 331 odst. 1 tr. ř.), podané zákonným zástupcem odsouzeného, který je zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům je omezena.