Rok 1968

Plnenie z poistnej zmluvy, patriace už priamo osobe z poistnej zmluvy oprávnenej (§ 72 o. z.), do dedičstva po poručitelovi nepatrí.

Vlámanie za účelom zmocnenia sa cudzej veci nie je možné bez ďalšieho pokladať za dôvod pre posúdenie činu ako obzvlášť zavrhnutelného v zmysle § 16 odst. 1 al. 2 zák. č. 38/1961 Zb. ev. § 35 odst. 1 al. 2 zák. č. 60/1961 Zb. Za obzvlášť zavrhnutelný čin je možno pokladať také vlámanie, zo spôsobu ktorého je zjavné, že páchatel prejavil obzvláštnu smelosť s cielom zmocniť sa cudzieho majetku a svedčiacu o jeho bezohladnosti voči cudziemu majetku. Napr. páchatel použije pri vlámaní intenzívneho násilia, ako je vlámanie do pokladne s použitím hasáku apod.

Ustanovení závěti, jímž bylo zřízeno právo užívání bytu, je neplatné.

Vznikne-li nárok na náhradu škody, která byla způsobena odpovědnými pracovníky socialistické organizace zneužitím jejich pracovních funkcí - tedy v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů - již za účinnosti zákoníku práce č. 65/1965 Sb., nelze v žádném případě uložit solidární náhradu škody. 

Brání tomu ustanovení § 179 odst. 5 zákoníku práce, v němž na rozdíl od občanského zákoníku je zásada dělené odpovědnosti výlučná, kdežto solidární odpovědnost se pro případy posuzované podle zákoníku práce nepřipouští ani jako výjimka. 

Nutno proto v takových případech u každého z obviněných určit poměrný podíl na způsobené škodě, který by odpovídal míře zavinění, a ve výroku rozsudku pak uložit u každého z obviněných zvlášť povinnost hradit takto určený podíl.

Nárok zlepšovatele na odměnu je nárokem právním, který podle § 21 odst. 1 vl. nař. č. 45/1957 Sb. vzniká po zavedení zlepšovacího návrhu. 

Prokáže-li zlepšovatel v soudním řízení, že příslušný odborový orgán byl o provedení smírčího řízení požádán a že se toto řízení nejpozději do 15 dnů neuskutečnilo z důvodů, jež stojí mimo sféry jeho působnosti, pak je tím podmínka soudní pravomoci ve smyslu § 3 odst. 8, § 31 odst. 4 zák. č. 34/1957 Sb. a § 25 vl. nař. č. 45/1957 Sb. splněna a soud nemůže odpírat ochranu práv zlepšovatele použitím ustanovení § 104 odst. 1 o. s. ř. 

Nedostatek projednání nároku na odměnu za zlepšovací návrh ve smírčím řízení není neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení soudu.

I. Požadavek zjistit objektivní pravdu ve smyslu základních zásad trestního řízení uvedených v § 2 odst. 5 tr. ř. platí bezvýjimečně i pro rozhodování o otázkách souvisejících s výší škody způsobené trestným činem, s právy a postavením poškozeného a s adhezním řízením, což vyplývá i z ustanovení § 89 odst. 1 písm. e) § 164 odst. 2, § 186 odst. 1 písm. f) i § 46 tr. ř. I na odůvodnění výroku o náhradě škody se vztahuje ustanovení § 125 tr. ř.

Nesplnění tohoto požadavku a nezjištění skutečné hodnoty odcizené věci má zpravidla za následek nemožnost zjistit skutečnou výši škody, základních předpokladů pro stanovení rozsahu viny, posouzení rozsahu stupně nebezpečnosti činu pro společnost, i podkladů pro správné rozhodnutí o náhradě škody.

II. Vyjádření poškozeného v tom smyslu, že se připojuje k trestnímu řízení s požadavkem na náhradu škody, jak bude orgány činnými v trestním řízení zjištěna apod., nelze považovat za řádně uplatněný nárok na náhradu škody, není-li z něj patrno, v jaké alespoň minimální výši má být škoda způsobená trestným činem uhrazena.

III. Postupovat podle § 54 odst. 3 tr. zák. ve znění zák. č. 56/1965 Sb. je možno vzhledem k § 16 odst. 1 tr. zák. jen tehdy, jestliže se pachatel dopustil trestného činu až po 1. srpnu 1965.

Pre rozhodnutie o návrhu na obnovu konania stačí, že sa javí pravdepodobným, že tieto skutočnosti, rozhodnutia a dôkazy môžu privodiť pre navrhovatela priaznivejšie rozhodnutie; teda nie je treba, aby v tomto smere dospel súd k celkom bezpečnému záveru. Pre posúdenie otázky platnosti kúpnej zmluvy v konaní o obnove je nutné vychádzať zo stavu, ktorý bol v dobe uzavretia kúpnej zmluvy. Výška a primeranosť kúpnej ceny, pokial by mohla mať význam v konaní o návrhu na obnovu, musela by byť posudzovaná podla právneho stavu, ktorý platil v dobe uzavretia kúpnej zmluvy. Ustanovenie § 229 písm. b) o. s. p. má na mysli len tie prípady, kedy podla príslušného zákonného ustanovenia (napr. § 190, 199 ods. 1o. s. p.) je možné pôvodné rozhodnutie zmeniť alebo zrušiť. K zmene alebo k zrušeniu rozsudku vyslovujúceho neplatnosť kúpnej zmluvy, by však nemohlo dôjsť uzavretím novej kúpnej zmluvy alebo inej dohody.