Rok 1968

K naplnění znaků trestného činu podílnictví ke škodě majetku socialistickém vlastnictví podle § 134 odst. 1 písm. a) tr. zák. nestačí, že pachatel věděl, že může jít o věc z majetku v socialistickém vlastnictví, nýbrž musí být prokázáno, že pachatel věděl, že věc takový původ skutečně má. Naproti tomu ke skutečnosti, že věc, kterou pachatel ukrývá nebo převádí, byla získána trestným činem spáchaným jinou osobou, stačí vztah eventuálního úmyslu, tedy vědomí pachatele, že taková věc mohla být získána trestným činem, a srozumění s takovou možností.

Ak doba zamestnania (§ 6 zák. č. 101/1964 Zb.) je prerušená dobou poistenia osoby samostatne hospodáriacej, vznikne podla § 9 ods. 2 a § 8 ods. 1 písm. b) vyhl. č. 102/1964 Zb. nárok na starobný dôchodok pracovníka podla § 11 zák. č. 101/1964 Zb. len vtedy, ak doba zamestnania činí aspoň 25 rokov. Doba poistenia osoby samostatne hospodáriacej má význam len pre výšku dôchodku.

II. Soustavné páchání trestních činů ve smyslu § 41 písm. b) tr. zák. předpokladá časovou kontinuitu vyznačující se relativně krátkými intervaly mezi spácháním jednotlivých trestných činů. Při posuzování těchto intervalů nelze brát v úvahu tá období, v nichž byl páchatel ve výkonu trestu odnětí svobody ani dlouhý časový interval mezi spácháním trestných činů téže povahy neodůvodňuje předpoklad, že negatívni sklon pachatele k páchání trestných činů byl účinně ovlivněn, jestliže pachatel v krátke době po výkonu trestu odnětí svobody znovu spáchá trestný čin téže povahy.

Je-li určitý závod zapsán v podnikovém rejstříku jako odštěpný závod, jeho vedoucí je již ze zákona oprávněn činit jménem podniku všechny právní úkony, týkající se závodu. Vedoucí odštěpného závodu je tedy orgánem podniku ve smyslu ustanovení § 21 odst. 2 hosp. zák. rozsah jeho oprávnění je vymezen zákonem.

I. Páchatelom aj spolupáchatelom trestného činu skrátenia dane podla § 148 tr. zák. môže byť nielen subjekt dane (poplatku), ale ktokolvek, kto svojím úmyselným konaním spôsobí, že zákonná daň (poplatok) nebola jemu alebo aj inému subjektu dane (poplatku) vymeraná buď vôbec, alebo nie v zákonnej miere a daň tak bola skrátená v značnom rozsahu. Subjekt dane a subjekt trestného činu skrátenia dane nemusia byť totožní a nemožno preto zamieňať daňovú zodpovednosť (povinnosť zaplatiť daň) a trestnú zodpovednosť za skrátenie dane. U spolupáchatelstva trestného činu skrátenia dane podla § 148 tr. zák. je lahostajné, či subjektom dane boli všetci spolupáchatelia alebo len niektorí z nich alebo či subjektom dane bola osoba rozdielna od spolupáchatelov. Je tiež lahostajné, či subjektom dane bol každý spolupáchatel do celej výšky skrátenej dane alebo len do jej časti.

Spory týkajúce sa odmeny za prácu z titulu neplatného prevedenia člena JRD na inú prácu, spadajú nepochybne do právomoci súdov. Družstevník, ktorý je viazaný uznesením členskej schôdze, týkajúcim sa organizácie práce, teda i konkrétnym svojím pracovným zaradením, nemôže prejaviť nesúhlas s prevedením na inú prácu (do inej výrobnej skupiny) s tými dôsledkami, že by toto prevedenie na inú prácu bolo neplatné. Platnosť prevedenia družstevníka na inú prácu je viazaná na hmotnoprávnu podmienku, spočívajúcu v tom, že o prevedení na inú prácu rozhodli príslušné družstevné orgány. K otázke právomoci súdov v tých prípadoch, kedy ide o iné otázky súvisiace s členstvom (napr. veci družstevnej disciplíny).

I. Znaky trestného činu ohrozenia devízového hospodárstva podla § 146 odst. 1 tr. zák. sú naplnené len vtedy, keď konaním páchatela vznikla devízovému hospodárstvu väčšia škoda znaky pokusu tohto trestného činu sú naplnené vtedy, ak páchatel zamýšlal spôsobiť devízového hospodárstvu väčšiu škodu, k dokonaniu tohto podstatného znaku trestného činu však nedošlo.