Rok 1967

Přezkumné řízení podle § 244 a násl. o. s. ř. spočívá v tom, že soud posuzuje oprávněnost uplatněného nároku z hlediska všech zákonných ustanovení přicházejících v úvahu. Není proto rozhodující, jaké okolnosti účastník ve svém opravném prostředku uvedl a z jakých důvodů přezkoumávané rozhodnutí napadl.

I. Ke zjišťování skutečného stavu věci podle § 2 odst. 5 tr. ř. II. U trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. a) tr. zák. se vyžaduje úmyslné zavinění, pro nějž je charakteristický prvek vůle. V rámci zjišťování úmyslu pachatele je proto nutno zkoumat z hledisek intelektuální složky to, jaké porušení nebo ohrožení chráněných zájmů si pachatel představoval, z hlediska volní složky pak nutno zkoumat, co chtěl pachatel svým jednáním způsobit, popř. s jakým následkem byl srozuměn. III. Z ustanovení § 43 odst. 2 tr. ř. vyplývá, že trestní soud může v trestním řízení rozhodnout o náhradě škody jen tehdy, jestliže poškozený nárok na náhradu škody v trestním řízení uplatní; o náhradě škody nemůže soud rozhodnout z moci úřední. Z návrhu poškozeného musí být patrná výše uplatňovaného nároku, a to alespoň minimální částka. Činí-li socialistická organizace návrh na náhradu škody prostřednictvím svého zástupce, který se účastní hlavního líčení, musí být tento zástupce oprávněnou osobou podle příslušných předpisů o zastupování ( § 22 odst. 1 obč. zák., § 22 hosp. zák. č. 109/1964 Sb.). IV. Při zjišťování rozsahu způsobené škody řídí se soud příslušnými hmotně-právními předpisy (např. § 443 obč. zák.). Tam, kde došlo k odcizení věci starší a opotřebované, přihlíží proto ke stáří věci, k míře jejího opotřebení, použitelnosti věci apod. U majetkových trestných činů je bezpečné zjištění výše škody rozhodujícím kritériem pro posouzení, zda jde o trestný čin, provinění nebo přestupek, důležitým spoluurčujícím hlediskem pro stanovení stupně nebezpečnosti činu pro společnost a základním předpokladem i pro správné rozhodnutí o nároku na náhradu škody. Proto podle § 89 odst. 1 písm. e) tr. ř. je třeba dokazovat v trestním řízení okolnosti umožňující stanovení povahy a výše škody způsobené trestným činem.

Nezastavaným stavebným pozemkom je pozemok, určený k zastavaniu územným plánom (územným rozhodnutím), pokial na ňom nebolo so stavbou na základe stavebného povolenia započaté. Charakter pozemku určuje územný plán (územné rozhodnutie) a nie jeho momentálné určenie.

Pro posouzení subjektivní stránky trestného činu podle § 155 tr. zák. (§ 156 tr. zák.) je nerozhodné, že napadený příslušník závodní stráže nebyl označen červenou páskou, když obviněný z jiných okolností, např. z toho, že viděl, že napadený je oblečen ve stejnokroji závodní stráže, znal jej jako příslušníka této stráže, věděl, že v kritické době koná službu a plní své služební povinnosti.

Zmluvu, ktorá je predložená k registrácii je tťeba, pokial ide o podstatné náležitosti, ktoré sú predmetom prieskumnej činnosti štátneho notárstva, chápať ako celok. Je vylúčené, aby štátne notárstvo zmluvu čiastočne registrovalo a čiastočne registrovať odmietlo.

I. Poskytnutím potřebné pomoci ve smyslu § 208 tr. zák. je rozumět takovou pomoc, která je potřebná k odvrácení, resp. k tomu, aby bylo zabráněno zvýšení nebezpečí smrti nebo další újmy na zdraví zraněné osoby. Došlo-li ke zranění za okolností a podmínek, z nichž i bez odborných znalostí lze usuzovat na vážné nebo životu nebezpečné zranění, je povinen řidič dopravního prostředku, který měl na nehodě účast, poskytnout okamžitě potřebnou pomoc, s výjimkou případu, kdy by poskytnutím pomoci vystavil sebe nebo někoho jiného nebezpečí pro život nebo zdraví; takovým nebezpečím není nebezpečí trestního stíhání. II. K ukládání trestu ( § 23 odst. 1 tr. zák.).

Ujednání o výši mzdy obsažené v pracovní smlouvě, která není v souladu s platnými mzdovými předpisy, nebrání úspěšnému uplatnění nároku na vyplacení mzdy v rozsahu a za podmínek stanovených mzdovými předpisy. Z hlediska výše nároků na mzdu rozhoduje zásadně práce, kterou pracovník fakticky vykonává.