Rok 1964

Pachatelem tr. činu dodávky výrobku a prací zvlášť vadné jakosti podle § 128 tr. zák. může být jen takový odpovědný hosp. pracovník, který má pravomoc rozhodovat o tom, které výrobky mají být odběrateli dodány. Tohoto tr. činu se nemůže dopustit mistr, který na svěřeném úseku výroby odpovídá pouze za včasné a kvalitní zhotovení výrobků nebo prací. Jednání takového mistra, kterým při výrobě porušil důležitou povinnost tím, že do převodových skříní namontoval vadná kulič. ložiska, což mělo za následek, že podniku v důsledku reklamace takto vadného výrobku vznikla škoda, zakládá tr. čin porušování povinnosti podle § 129 tr. zák., pokud tato škoda přesahuje částku 5000 Kčs. V případě, že by škoda tuto částku nepřesahovala, bylo by nutno takového jednání posoudit jako provinění [§ 21 písm. c) zák. č. 38/1961 Sb. o MLS, ev. podle § 40 písm. c) zák. č. 60/1961 Sb.] o úkolech nár. výborů při zajišťování soc. pořádku.

Hmotneprávna podmienka právne účinného preradenia v práci, tj. súhlas pracovníka, je splnená nielen v tom prípade, keď pracovník dá ku konkrétnemu preradeniu v práci svoj súhlas, ale aj vtedy, keď jeho súhlas s eventuálnym preradením v práci v budúcnosti je obsažený priamo v pracovnej zmluve samotnej.

Jednání vedoucího prodejny, kterým se snaží zakrýt manko na prodejně, za něž odpovídá a které nezpůsobil trestným činem, tím, že na podkladě falešných reklamačních listů se dožaduje u nadřízených složek vystavení dobropisů na zboží, které však na prodejnu bylo řádně dodáno, je nutno považovat za

Podnik odpovídá za zavinění prodavače, který prodal hořlavý a nebezpečný přípravek nezletilci, o němž mohl předpokládat, že jej použije způsobem zdraví nebezpečným, a to i když neexistuje obecně závazný předpis, omezující prodej tohoto přípravku.

Velitel útvaru, který ve smyslu ustanovení § 294 odst. 1 tr. zák. vyřídí tr. čin podle hlavy XII. tr. zák. kázeňsky, není oprávněn takto uložený kázeňský trest sám zrušit. Zrušit takto uložená kázeňský trest je oprávněn jen nadřízený velitel, a to na podkladě protestu prokurátora. Pokud tento postup není zachován, musí vojenský soud k uloženému kázeňskému trestu přihlížet z hlediska § 11 odst. 1 písm. b) tr. ř. a tr. stíhání pro kázeňsky vyřízený skutek zastavit.

Rozvázání pracovního poměru výpovědí je nutné také v případě rozvázání pracovního poměru u osob, kterým byl přiznán invalidní, resp. starobní důchod (pokud ovšem nepřichází v úvahu jiný způsob zániku pracovního poměru). Nárok na mzdu závisí na tom, zda pracovník vykonával práce a nezávisí na tom, zda měl k tomu zdravotní způsobilost či nikoliv. Jestliže tedy pracovník pracoval, a to jako nemocný, má nárok na mzdu, nikoliv na dávky v nemoci, které jsou jen podpůrným příjmem v poměru ke mzdě.

I. Omezení podle § 59 odst. 2 tr. zák. mohou směřovat pouze k tomu, aby se podmíněně odsouzený zbavil návyků, které byly příčinou nebo podmínkou trestného činu, případně, aby takové jednání omezil. Takováto omezení proto nesmí mít takovou povahu, že se jimi v podstatě nahrazuje trest zákazu činnosti. Zákon sice blíže tato omezení nestanoví, avšak tak jako je na jedné straně zřejmé, že taková omezení nesmějí záležet v tom, aby podmíněně odsouzený něco konal (s jednou výjimkou náhrady škody), nelze na druhé straně vyslovit zákaz nějakého konání absolutně. Při úvahách o tom, jaká omezení ve smyslu § 59 odst. 2 tr. zák. mají být pachateli trestného činu uložena, musí soud mít na zřeteli též, aby uložená omezení bylo možno kontrolovat nejen soudem, ale i společenskými organizacemi, orgány národního výboru, orgány bezpečnosti, občany apod.