Rok 1964

Aby zpráva MNV o chování podmíněně odsouzeného ve zkušební době byla spolehlivým důkazem, musí mít takové náležitosti, z nichž by bylo patrno, že zpráva obsahuje stanovisko kolektivního orgánu MNV. Je-li zpráva MNV neúplná, nebo namítá-li odsouzený, že zpráva neodpovídá skutečnosti, je povinností soudu, aby požádal MNV o doplnění zprávy, nebo o zprávu novou a přitom sdělil obranu odsouzeného, případně aby prověřil správnost námitek odsouzeného i provedením dalších důkazů.

Vzhledem k závažnosti důsledků nezrušitelnosti osvojení (§ 74 zák. č. 94/1963 Sb.) mohou takto dítě osvojit pouze manželé nebo manžel, který žije s rodičem dítěte v manželství. Jde-li o manžela rodiče dítěte, je nutno uvážit, zdali zamýšlené osvojení je v souladu se zájmem společnosti, když dítěti, jež má být osvojeno, nechybí rodinné prostředí a je účastno výhod, plynoucích z toho, že žije v domácnosti rodiče a jeho druhého manžela.

K výkladu zákonných podmínek pro podmíněné odložení výkonu trestu odnětí svobody podle § 58 odst. 1 písm. a) a b) tr. zák.

Odpovědnost za základní prostředky a drobné krátkodobé předměty; odpovědnost za ztrátu obalů.

Trestného činu opustenia republiky podla § 109 ods. 1 tr. zák. a účastníctva na tomto trestnom čine podla § 10 ods. 1, § 109 ods. 1 tr. zák. sa môže dopustiť ktokolvek, tedy nielen československý štátný občan, ale i osoba bez štátneho občianstva alebo cudzinec. Z hladiska zákonného znaku "opustenia republiky" je nerozhodné, či osoba, ktorá bez povolenia opustí územie ČSSR, mala na tomto území bydlisko, alebo sa na ňom zdržovala len prechodne.

Soud je oprávněn přezkoumávat podmínky pro použití kárných opatření, zejména zda kárné opatření spočívající v dočasném přeřazení na jinou práci na dobu delší než jeden měsíc (srov. čl. 6 písm. e] usnesení IV. všeodborového sjezdu, zák. č. 37/1959 Sb.). 

Naproti tomu nepřísluší soudům přezkoumávat vhodnost použitého kárného opatření dočasného přeřazení na jinou práci, stejně jako ostatních kárných opatření. Tak by tomu bylo jen v případě, že by bylo uloženo takové kárné opatření, které ust. § 27 a) zák. č. 67/1958 Sb. (ve znění vyhl. č. 68/1958 Sb.) nezná anebo kdyby uložení kárného opatření bylo jinak v rozporu s platnými předpisy. 

Prémie je součástí celkové odměny pracovníka za práci konanou v pracovním poměru a podléhá právnímu režimu, platnému pro mzdu. Splnění nároku na výplatu prémie se může pracovník domáhat i cestou soudního řízení.

Ve věcech, ve kterých došlo k pravomocnému rozhodnutí o podmíněném propuštění odsouzeného do 1. 1. 1962, se ust. tr. zák. č. 140/1961 Sb. užijí jen z hlediska, zda se podmíněně propuštěný ve zkušební době osvědčil nebo zda se zbytek trestu vykoná. Proto ust. § 298 tr. zák. nelze chápat tak, že v případech podmíněného propuštění osob, ke kterému pravomocně došlo před 1. 1. 1962 a k tomuto datu zbytek zkušební doby přesahoval 7 let, se tato zkušební doba zkracuje na max. hranici stanovenou v § 63 odst. 1 tr. zák. Jestliže soud v takovýchto případech, kdy k podmíněnému propuštění ve věcech pravomocně skončených před 1. 1. 1962 došlo až po tomto datu, rozhoduje o opětovném podmíněném propuštění, ust. § 64 odst. 4 tr. zák. se užije jen z hlediska, že opětovné podmíněné propuštění je možné po výkonu poloviny zbytku trestu. K té části znění, že k opětovnému podmíněnému propuštění uvedených v § 62 tr. zák. může dojít až po výkonu dvou třetin zbytku trestu, přihlédnout nelze.