Rok 1964

Ustanovení § 137 odst. 1 tr. zák. je ustanovením navazujícím na § 16 odst. 2 zák. o MLS, jestliže pachatel škodu na majetku v socialistickém vlastnictví způsobí jednáním, které svědčí o jeho neodpovědném postoji k takovémuto majetku. Proto v takovýchto případech pod zákonným znakem "větší škodu" § 137 odst. 1 tr. zák. je nutno rozumět škodu převyšující částku 5000,- Kčs.

Ustanovenie § 79 ods. 1 tr. zák. o znížení trestných sadzieb u mladistvých na polovicu sa týka iba trestu odňatia slobody. Preto uloženie peňažného trestu mladistvému pod hranicu 500,- Kčs stanovenú § 53 odst. 1 tr. zák. je neprípustné.

Soud nemůže zrušit z podnětu ředitelství dětského domova ústavní výchovu dítěte jen proto, že toto ukončí školní docházku a nemůže být nadále v dětském domově tohoto typu umístěno. Není-li převýchova dítěte dosud skončena, nebo je-li rodinné prostředí, do kterého by se dítě vrátilo tak závadné, že by ohrožovalo zdravý duševní i tělesný a mravní vývoj dítěte, pak nelze ústavní výchovu zrušit.

K platnosti závěti podle § 543 obč. zák. se vyžaduje výslovný projev zůstavitele, že listina obsahuje jeho poslední vůli nestačí projev konkludentní (spočívající např. v tom, že zůstavitel poděkuje svědkům závěti).

Jednání řidiče, který v podnapilosti řídil osob. automobil na frekvent. ulicích tak, že nakonec havaroval, přičemž byla jedna osoba usmrcena a dalším dvěma způsobena těžká újma na zdraví, je nutno posoudit jako tr. čin ublížení na zdraví (§ 224 odst. 1, a 2) s tr. činem opilství (§ 201 tr. zák.). Takový čin nelze považovat za tr. čin menší nebezpečnosti pro společnost. Nabídne-li spol. organ. nebo JZD v takovém případě podle § 4 odst. 1 tr. ř. převzetí záruky za převýchovu obviněného, nemůže soud podle § 58 odst. 1 písm. b) tr. zák. tuto nabídku přijmout a obviněnému v důsledku toho výkon uloženého trestu odnětí svobody podmíněně odložit. Vázanost soudu žalobním návrhem podle § 220 odst. 1 tr. ř., pokud jde o vymezení skutku neznamená, že by soud neměl skutek v žalobním návrhu nepřesně popsaný ve výroku rozsudku upřesnit tak, aby vystihoval správně stav věci, samozřejmě za předpokladu, že se tím podstata skutku nezmění.

K otázce určování odměny při dílech na zakázku v případě, že nedošlo k uzavření nakladatelské smlouvy.

K naplnění znaků trestného činu výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. je třeba, aby výtržnické jednání bylo motivováno zjevnou neúctou pachatele ke společnosti. Při řešení této otázky nestačí omezit se jen na zjištění samotného vnějšího průběhu výtržnického jednání pachatele, ale je třeba tento motiv zjišťovat vždy též v souvislosti s osobním profilem pachatele, s dřívějším způsobem jeho života, jeho chováním vůči ostatním členům společnosti a jeho poměrem k práci. Jen při hodnocení všech těchto hledisek je možno dospět ke správnému závěru, zda výtržnické jednání pachatele vyjadřuje jeho zjevnou neúctu ke společnosti či nikoliv.