Rok 1957 / Ročník IX

Za poškodenie dôležitého orgánu znamenajúce ťažkú ujmu na zdraví [§ 75 ods. 13 písm. e) tr. zák.] treba považovať iba také porušenie dôležitého orgánu, pri ktorom vzniká nebezpečie pre život, alebo ktoré má intenzitu iných závažných následkov uvedených v ustanovení § 75 ods. 13 písm. a) až d), f) až i) tr. zák. Z toho istého hľadiska za dlhší čas trvajúcu poruchu zdravia znamenajúcu ťažkú ujmu na zdraví [§ 75 ods. 13 písm. i) tr. zák.] treba považovať taký stav poruchy zdravia, ktorý je prevádzaný obtiažmi, ktoré sú poškodeným pociťované rovnako ťaživo, ak by ním bol pociťovaný niektorý stav uvedený v § 75 ods. 13 pod písm. a) až ch) tr. zák.

Primeranosť nutnej obrany treba posudzovať podľa okolností prípadu. Musí byť daná obrana k odvráteniu útoku potrebná a spôsobená ujma nesmie byť celkom neúmerná odvrátenému nebezpečiu. Pritom však nie je podmienkou, aby ochrana bola celkom úmerná útoku.

Zůstavitelem ve smyslu § 565 odst. 2 obč. zák. je rozumět toho, kdo fideikomisární substituci zřídil a nikoli toho, kdo fideikomisární substitucí omezené dědictví nabyl.

Prodloužení zkušební doby při podmíněném odsouzení, pokud nejde o mladistvého (§ 61 odst. 2 tr. zák.), není možné.

Povinnost vlastníků pozemků zřizovat rozhrady mezi pozemky nelze dovodit ani z ustanovení § 141 obč. zák., ani z ustanovení § 109 obč. zák.

Povinnost taková by tu mohla být jedině podle § 353 obč. zák., jestliže jednáním vlastníka pozemku je vážně ohrožován pozemek sousedův.

Cenou věci odcizené, zpronevěřené nebo jinak rozkradené z odbytové organisace výrobního odvětví nebo jiných podniků uvedených v § 2 zák. č. 73/1952 Sb. (o dani z obratu) nutno rozumět cenu včetně daně z obratu (resp. cenu maloobchodní). Rozkrádání takové věci zakládá pouze trestný čin rozkrádání národního majetku podle § 245 odst. 1 písm. a), b) nebo c) tr. zák. a ne též trestný čin zkrácení a ohrožení daně podle § 148 tr. zák.

Každá disposice se svěřenou věcí proti příkazu svěřovatele nemůže být považována za trestný čin rozkrádání [§ 245 odst. 1 písm. b) tr. zák.] nebo za zpronevěru (§ 248 tr. zák.). Ovšem takovou protiprávnou disposici svěřeným majetkem, která maří základní a podstatný účel svěření, zejména znemožňuje-li se tím svěřiteli trvale navrátit věc původnímu jejímu určení, nutno považovat za nakládání se svěřenou věcí jako s vlastní ve smyslu § 245 odst. 1 písm. b) nebo § 248 tr. zák.

Zmocní-li se pachatel cizí věci v úmyslu nakládat s ní jako s vlastní, takže se dopouští rozkrádání podle § 245 odst. 1 písm. a) tr. zák. nebo krádeže podle § 247 tr. zák. anebo kdo s cizí věcí, která mu byla svěřena, nakládá jako s vlastní, takže se dopouští rozkrádání podle § 245 odst. 1 písm. b) tr. zák. anebo zpronevěry podle § 248 tr. zák., nestává se beztrestným tím, že nahradí způsobenou škodu, a to bez ohledu na to, zda měl předem v úmyslu škodu nahradit anebo zda se k tomu teprve dodatečně rozhodl. Ustanovení § 64 tr. zák. o účinné lítosti u trestných činů majetkových neplatí.

Dohoda dedičov, že o prejímacej cene resp. o výške a spôsobe výplaty spoludedičov bude urobená v budúcnosti ďalšia dohoda, resp., že tieto otázky budú až v budúcnosti usporiadané, je v rozpore s ustanoveniami § 6 zák. č. 139/1947 Zb., o rozdelení pozostalosti s roľníckymi podnikmi a o zamedzení drobenia roľníckej pôdy.

Jestliže se pachatel vyhýbá plnění své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, dopouští se trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 2 tr. zák. předpokládající úmysl pachatelův. Trestných činů zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 1 a podle § 210 odst. 2 tr. zák. by se pachatel dopustil tehdy, kdyby nejprve bez úmyslu vyhýbat se své zákonné povinnosti vyživovat nebo zaopatřovat jiného, byť i z nedbalosti, po určitou dobu neplnil tuto povinnost, avšak později by se úmyslně vyhýbal jejímu plnění.