Rok 1957 / Ročník IX

    30

    Rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 5. 7. 1956, sp. zn. 3 Co 441/56

    Datum: 05.07.1956 Sp. zn.: 3 Co 441/56 Krajský soud v Českých Budějovicích

    Spoluzavinil-li ten, kdo pečoval o osoby odkázané na něho výživou, svoji smrt, nelze při posuzování rozsahu nároku těchto osob proti škůdci podle § 356 obč. zák. použít ustanovení § 340 obč. zák., nýbrž ustanovení § 348 obč. zák.

    30

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 1957, sp. zn. 1 Tz 19/57

    Datum: 21.02.1957 Sp. zn.: 1 Tz 19/57 Nejvyšší soud

    Skutečnost, že obviněný byl podle ustanovení zákona o právu rodinném povinen platit výživné pro své dítě, ještě sama o sobě nestačí pro závěr o jeho zavinění s hlediska trestného činu zanedbání povinné výživy podle § 210 odst. 1 tr. zák.

    29

    Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 1956, sp. zn. 1 Ec 190/56

    Datum: 20.11.1956 Sp. zn.: 1 Ec 190/56 Nejvyšší soud

    V případě poskytování a přijímání mzdy nad výši dodatečně schválenou příslušným správním orgánem podle § 2 odst. 1, 2 zák. č. 244/1948 Sb., o státní mzdové politice, jde o přeplatek na mzdě, která byla vyplácena zálohově do konečného vyúčtování (§ 3 odst. 2 zák. č. 244/1948 Sb.). Platila proto pro nárok na vrácení tohoto přeplatku tříletá promlčecí lhůta podle § 1486 č. 5 o. z. o. a táž lhůta platí i podle § 90 obč. zák.

    Běh promlčecí lhůty počíná dnem, kdy byl zaměstnavatel správním orgánem zpraven o výši schválené mzdy, po př. dnem doručení výměru, jímž se schválení odpírá; jestliže zaměstnavateli nedošlo rozhodnutí, kterým se odpírá schválení ujednání, jež bylo předloženo ke schválení ministerstvu podle § 2 odst. 1 nebo § 3 odst. 1 zák. č. 244/1948 Sb., začíná běh promlčecí lhůty uplynutím dvouměsíční lhůty podle § 4 cit. zák., počítané ode dne, kdy byl podán návrh na schválení (srov. §§ 2 a 4 zák. č. 244 1948 Sb.).

    29

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 21. 2. 1957, sp. zn. 1 Tz 7/57

    Datum: 21.11.1956 Sp. zn.: 1 Tz 7/57 Nejvyšší soud

    Při rozhodování o tom, zda je někdo v určité funkci veřejným činitelem, nutno vycházet z toho, zda jeho pracovní náplň je obstaráváním veřejných věcí ve smyslu návěty § 75 odst. 10 tr. zák. K posouzení, zda je o obstarávání veřejných věcí, je pak vodítkem i demonstrativní výpočet funkcí uvedených v § 75 odst. 10 tr. zák., při čemž je nutno vycházet z příslušných předpisů, které určité funkce upravují a určují náplň jejich práce.

    Účetního JZD nelze považovat za veřejného činitele.

    28

    Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 1956, sp. zn. 1 Ec 187/56

    Datum: 12.08.1956 Sp. zn.: 1 Ec 187/56 Nejvyšší soud

    1. Byl-li zaměstnanec předčasně propuštěn a sám nechce pokračovat v pracovním poměru a souhlasí s odchodem ze zaměstnání, jde tu o souhlas s rozvázáním pracovního poměru ve smyslu ustanovení § 13 odst. 3 písm. a) dekr. č. 88/1945 Sb., o všeobecné pracovní povinnosti. Takovýto zaměstnanec se může domáhat náhrady mzdy za výpovědní lhůtu podle § 1162 o. z. o. (§§ 20, 21 zák. č. 244/1922 Sb.), resp. § 37 zák. č. 154/1934 Sb., o soukromých zaměstnancích. Se zřetelem k ustanovení § 27 Ústavy je však zaměstnavatel oprávněn započítat si to, co zaměstnanec ušetřil tím, že práci podle pracovní smlouvy nekonal, dále co si vydělal jiným zaměstnáním nebo co si vydělat úmyslně zanedbal, a to bez časového omezení, jak ho k tomu opravňuje § 1162 b) věta první o. z. o. a § 37 odst. 1 zák. č. 154/1934 Sb. O úmyslné zanedbání ve smyslu cit. usnesení nejde, když se zaměstnanec ucházel o práci na odboru pracovních sil rady ONV.

    Za souhlas se zrušením pracovního poměru nelze považovat vstup zaměstnance do přechodného zaměstnání.

    2. Nesouhlasí-li bezdůvodně propuštěný zaměstnanec se zrušením pracovního poměru nelze vzhledem ke kogentním ustanovením § 13 dekr. č. 88/1945 Sb., § 22 bod 5 dekr. č. 104/1945 Sb., o závodních a podnikových radách, § 27 zák. č. 51/1955 Sb., o národních podnicích a některých jiných hospodářských organisacích, spojovat s bezdůvodným propuštěním účinky skončení pracovního poměru. Ustanovení § 1162 b) o. z. o. (§§ 20, 21 zák. č. 244 1922 Sb.), resp. § 37 zák. č. 154/1934 Sb. tu nelze aplikovat. Zaměstnanec se může - kromě jiného (na př. určení trvání pracovního poměru) - domáhat zaplacení mzdy za dobu po bezdůvodném propuštění podle § 1155 o. z. o., přičemž zaměstnavatel je podle výslovného znění tohoto ustanovení oprávněn započíst si to, co zaměstnanec ušetřil tím, že k službám nedošlo, nebo co si jiným zaměstnáním vydělal nebo úmyslně zanedbal vydělat. I v tomto případě stačí, že se zaměstnanec ucházel o práci u odboru pracovních sil rady ONV.

    3. Při bezdůvodném zrušení pracovního poměru trvají právní účinky pracovního poměru a zaměstnavatel je povinen zaměstnávat zaměstnance dále tak, jak bylo smluveno, a poskytnout mu za to mzdu. Jestliže zaměstnavatel nesplní tuto svoji povinnost, vznikne zaměstnanci nárok na náhradu mzdy za práci, kterou byl ochoten konat.

    Ve výroku rozsudku zjišťujícího, že pracovní poměr trvá, není třeba zvlášť vyslovit povinnost zaměstnavatele vzít bezdůvodně propuštěného zaměstnance zpět do práce, stejně jako není třeba vyslovit trvání ostatních povinností a práv účastníků pracovního poměru.

    4. Předchozí projednání v závodním výboru (§ 22 bod 5 dekr. č. 104/1945 Sb.), event. předchozí souhlas závodního výboru (§ 27 zák. č. 51/1955 Sb.) je nutnou podmínkou platného rozvázání pracovního poměru i v případech předčasného zrušení pracovního poměru z důležitých důvodů.

    Předchozí souhlas dává celý závodní výbor jako kolektivní orgán. Nestačí, aby předchozí souhlas vyslovil jen předseda závodního výboru nebo t. zv. Užší výbor, anebo aby souhlas závodního výboru byl nahrazen souhlasem příslušného orgánu jednotné odborové organisace.

    Usnesení závodního výboru, jímž byl udělen souhlas k předčasnému zrušení pracovního poměru zaměstnance, je platné jen, pokud byly zachovány zásady pro jednání závodního výboru stanovené v 39 vl. nař. č. 216/1946 Sb. Porušení ustanovení § 39 odst. 1 zák. č. 216/1946 Sb. o tom, že závodní výbor je schopen usnášet se, byli-li ke schůzi pozváni s udáním pořadu všichni členové, a je-li přítomna aspoň jejich polovina, má tedy vzápětí i neplatnost souhlasu závodního výboru k rozvázání pracovního poměru.

    28

    Rozhodnutí Krajského soudu v Olomouci ze dne 30. 8. 1956, sp. zn. 2 To 365/56

    Datum: 30.08.1956 Sp. zn.: 2 To 365/56 Krajský soud v Olomouci

    Příjmy, které plynou pachateli z trestných činů jím spáchaných, nemohou být zásadně základem jakékoli daně. Jestliže však výdělečná činnost jinak nezávadná je trestná jen proto, že ji pachatel provozuje bez oprávnění, může se dopustit trestného činu zkrácení a ohrožení daně podle § 148 tr. zák., zatají-li příjmy z takové činnosti.