Archiv Sbírky

Ak na účet českosl. nositela dôchod. zabezp. poukázal francúzsky nositel dôchod. poistenia doplatok francúzskeho čiastkového dôchodku pre českosl. štát. občana a pokial táto platba nebola dôchodcovi poukázaná, možno vykonať zúčtovanie už vyplatenej časti starobného dôchodku. Ak však boli platby francúzskeho čiastkového dôchodku už vyplatené poživatelovi dôchodku, možno vykonať zúčtovanie len vtedy, pokial bol starobný dôchodok vyplatený zálohove. Ak nebol starobný dôchodok vyplácaný zálohove a sumy francúzskeho čiast. dôchodku boli už poživatelovi starobného dôchodku poukázané, možno uložiť poživatelovi dôchodku, aby vrátil preplatok starobného dôchodku: 1./ za čas, za ktorý bol poukázaný doplatok francúzskeho čiastkového dôchodku, v zmysle ust. § 53 ods. 2 zák. č. 101/1964 Zb. a za 2./ za čas, za ktorý boli poukazované bežné sumy francúzskeho čiast. dôchodku, podla úpravy obsiahnutej v ustanovení § 53 ods. 2 zákona č. 101/1964 Zb.

III. K promlčení přečinu.

Pro posouzení důvodnosti nároku pracovníka na náhradu škody z prac. úrazu, uplatněného v občanském soudním řízení, není rozhodné, že podle rozhodnutí posudkové komise soc. zabezpečení u žadatele o důchod šlo nebo nešlo o invaliditu při pracovním úrazu, ani to, že podle rozhodnutí orgánu soc. zabezpečení byl nebo nebyl přiznán invalidní důchod při pracovním úrazu. Má-li soud na podkladě jím provedeného dokazování za to, že u poškozeného jde o invaliditu při pracovním úrazu, třebaže mu byl rozhodnutím orgánu soc. zabez. přiznán invalidní důchod jen ve výši podle ust. § 23 zákona č. 101/1964 Sb. 1), postupuje podle ust. § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. Pokud ovšem ani pak k přiznání invalidního důchodu při pracovním úrazu nedojde, rozhodne soud v řízení o náhradu škody z pracovního úrazu o povinnosti žalované organizace zaplatit náhradu za ztrátu na výdělku poškozeného.

Prekážkou, ktorá vylučuje postup predsedu senátu podla § 250 odst. 4 Tr. por., je aj okolnosť, že sú dané dôvody uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) Tr. por., ktoré bránia pokračovať v trestnom stíhaní.

Ak organizácia uhradila regresnú náhradu, ktorá jej bola uložená v dôsledku porušenia predpisov jej pracovníkom (porov. § 2 ods. 1 zákona č. 33/1965 Zb.ä, vznikne organizácii proti pracovníkovi nárok na náhradu škody podla ustanovení Zákonníka práce 1). Na rozsah tejto náhrady škody nedopadajú priamo ustanovenia predpisov a regresných náhradách (porov. napr. § 25 vyhlášky č. 34/1965 Zb.), prihliadne sa však k týmto predpisom pri úvahe o určení výšky náhrady škody organizácii pracovníkom s použitím ustanovenia § 183 Zák. práce.

K posudzovaniu podmienok nutnej obrany. Na vybočenie z medzí nutnej obrany v zmysle § 13 Tr. zák. nemožno usudzovať len z toho, že napadnutý útočníka zranil a prípadne ho aj usmrtil, pričom sám neutrpel nijaké zranenie, ak tým odvracal útok priamo hroziaci alebo trvajúci a takáto obrana nebola zrejme neprimeraná povahe a nebezpečnosti útoku. Na nesplnenie podmienok nutnej obrany nemožno usudzovať ani z tej skutočnosti, že napadnutý sa nevyhol útoku inak než použitím obrany, pretože nikto nie je povinný ustupovať pred neoprávneným útokom na záujmy chránené trestným zákonom, ale má naopak právo použiť proti takémuto útoku obranu, ktorá nie je zrejme neprimeraná povahe a nebezpečnosti útoku.

Okolnost, že na pojišťovnu přechází právo pojištěného vůči jinému na náhradu škody z pojistné události až do výše plnění, které pojištěnému poskytla (§ 368 odst. 1 o. z.), nemá vliv na právo dlužníka namítat vůči pojišťovně promlčení a na počátek běhu promlčecí doby.