Archiv Sbírky

Rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, jímž se tresty podmíněně odložené promíjejí s účinkem, že se dnem tohoto rozhodnutí na odsouzení hledí, jako by nebyl odsouzen, brání soudu, aby teprve po uplynutí zkušební doby, k němuž by došlo až po vyhlášení amnestie, rozhodoval o tom, zda se podmíněné odsouzený ve zkušební době osvědčil. Pouze v případě, v němž byl podmíněně odsouzenému uplynula zkušební doba ještě před vyhlášením takového rozhodnutí prezidenta republiky o amnestii, byl by soud povinen provést šetření o tom, zda se podmíněně odsouzený ve zkušební době osvědčil či nikoliv. V takovém případě by použití amnestie přicházelo v úvahu jen tehdy, jestliže by soud došel k závěru, že se podmíněně odsouzený neosvědčil.

Ustanovení § 264 odst. 2 tr. ř. o tom, že v důsledku odvolání podaného jen ve prospěch obviněného, nemůže být obviněnému v novém řízení uložen přísnější trest, než jaký mu byl uložen zrušeným rozsudkem, váže soud prvního stupně i tehdy, jestliže po částečném zrušení rozsudku soudu prvního stupně řízení o některém z trestných činů nebo přečinů bylo vyloučeno ze společného řízení a odvolací soud za trestný čin, resp. přečin, ohledně něhož zůstal výrok o vině beze změny, uložil samostatný trest a soud prvního stupně rozhodující o vyloučeném trestném činu, resp. přečinu ukládá souhrnný trest ve vztahu k trestu uloženému rozsudkem odvolacího soudu.

O súbor podstatných súčiastok určených na zostavenie vysielacej stanice v zmysle § 186 odst. 1 Tr. zák. ide vtedy, keď súčiastky vzhladom na svoju povahu a ako celok slúžia na zostavenie vysielacej stanice a sú na tento ciel páchatelom určené.

Dôvodom na vrátenie veci prokurátorovi na došetrenie podla § 188 odst. 1 písm. f) Tr. por. je fakt, že obvinený nemal v prípravnom konaní obhajcu, hoci so zretelom na sadzbu odňatia slobody ide o prípad nutnej obhajoby v zmysle § 36 odst. 3 tr. por.

Stratu jednej tretiny ucha, ktorá mení výzor na ujmu poraneného a ktorá má povahu trvalej kozmetickej chyby, treba považovať za ťažkú ujmu na zdraví v zmysle § 89 odst. 6 písm. f) Tr. zák.

Pokial sa konanie týka opomenutia starať sa o výchovu maloletého dieťaťa, môže sa druh, ktorý žije v spoločnej domácnosti s rodičom dieťaťa, dopustiť tr. činu ohrozovania mravnej výchovy mládeže podla § 217 písm. a) Tr. zák. vtedy, ak jeho právo a povinnosť vychovávať dieťa vyplývajú z rozhodnutia súdu. Nie je však v rozpore s právnym poriadkom, keď rodič alebo iná osoba, ktorá má dieťa v náhradnej rodinnej výchove, zverí dieťa na určitý kratší čas inému občanovi, ktorý s tým súhlasí. Ak nie sú pochybnosti o prejavenej vôli dozerať na dieťa (§ 35 ods. 1 Obč. zák.), každému, komu sa takouto dispozíciou rodiča alebo inej oprávnenej osoby, dostane dieťa do opatery, vzniká povinnosť podielať sa na výchove dieťaťa v rozsahu, ktorý je primeraný okolnostiam prípadu. Zanedbanie aj takejto povinnosti by mohlo ev. naplňovať skutkovú podstatu trestného činu podla citovaného zák. ust.

Písemnosti vydané v rámci trestního řízení v českém nebo slovenském jazyku v souvislosti s jednáním soudu doručují soudy procesním stranám neznalým těchto jazyků bez překladu do jejich mateřského jazyka.