Archiv Sbírky

Pro rozhodnutí soudu o nároku na bezplatnou obhajobu nebo obhajobu za sníženou odměnu bez návrhu obviněného podle § 33 odst. 2 věta druhá tr. ř. jsou rozhodující jednak výsledky vyplývající ze shromážděných důkazů svědčících o tom, že obviněný nemá dostatek prostředků na to, aby si náklady obhajoby hradil sám, a jednak nutnost obhajoby k ochraně jeho práv. Při rozhodování zde soud vychází i ze zjištěných majetkových poměrů obviněného a povahy a složitosti věci. 

Pro řešení otázek promlčení nároku na náhradu újmy způsobené porušením práva Evropské unie se zásadně použijí pravidla vtělená do zákona č. 82/1998 Sb., vyjma těch situací, kde by takové použití odporovalo zásadám rovnocennosti a efektivity.

O pokus trestného činu podvodu podle § 21 odst. 1 a § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku jde, jestliže pachatel pro realizaci svého podvodného úmyslu obohatit se vědomě jako fiktivní věřitel přihlásil do dědického řízení neexistující pohledávky, které měly vzniknout podle smluv o neexistujících půjčkách, jež pachatel přiměl podepsat zůstavitele krátce před jeho smrtí, přičemž se tímto svým jednáním pokusil způsobit dědicům značnou škodu. 

Při zkoumání, zda poplatníku náleží osobní osvobození od soudního poplatku za řízení ze zákona (podle § 11 odst. 2 zákona o soudních poplatcích), se soud nezabývá tím, zda poplatník splňuje předpoklady pro přiznání osvobození od soudního poplatku podle § 138 o. s. ř.

Dlužník s dispozičním oprávněním, který (coby žalovaný) přes nesouhlasný závěr rozsudku soudu prvního stupně uplatňuje odvoláním proti tomuto rozsudku obranu založenou na námitce, že jde o řízení o „pohledávce (nároku) [věřitele coby žalobce] týkající se majetkové podstaty, která měla být v insolvenčním řízení uplatněna přihláškou“, takže je důvod zastavit řízení podle § 141a insolvenčního zákona ve spojení s § 140c insolvenčního zákona, má být pro účely posouzení, zda mu ve smyslu § 2 odst. 5 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 4 odst. 1 písm. b/ a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích vznikla podáním odvolání povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání splatný vznikem poplatkové povinnosti, pokládán pro dobu, než odvolací soud rozhodne o jeho odvolání (jinak, než zastavením odvolacího řízení pro neuhrazení soudního poplatku za odvolání) za osvobozeného od soudního poplatku za odvolání podle § 11 odst. 2 písm. n/, odst. 3 písm. b/ zákona o soudních poplatcích.

Trestného činu padělání a pozměnění veřejné listiny podle § 348 odst. 1 alinea 1 tr. zákoníku se dopustí i ten, kdo vytvoří padělek veřejné listiny z jiného padělku takové listiny, aby nový padělek vyvolával dojem originálu a aby plnil jeho účel. 

Pro právní jednání, které dlužník učinil v posledních 5 letech před zahájením insolvenčního řízení ve prospěch osoby jemu blízké a kterým zároveň zkrátil uspokojení svého věřitele (svých věřitelů), platí ve smyslu § 242 odst. 2 insolvenčního zákona vyvratitelná domněnka, že šlo o právní jednání, které dlužník učinil v úmyslu zkrátit věřitele (v úmyslu „cum animo fraudandi“) a (současně), že druhé straně (osobě blízké) byl tento jeho úmysl znám. Žalovaná osoba blízká nese břemeno tvrzení a břemeno důkazní ohledně toho, že dlužník neměl úmysl zkrátit věřitele, a pro případ, že jej měl, ohledně toho, že jí takový úmysl nebyl znám a nemohla jej poznat (nemusela jej znát) ani při zachování náležité pečlivosti.

Jednočinný souběh přečinů úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a § 211 odst. 2 tr. zákoníku je vyloučen z důvodu subsidiarity druhého z uvedených ustanovení vůči prvnímu.