Archiv Sbírky

Podle § 101 odst. 2 věta třetí tr. ř. musí být vyslýchanému svědkovi dána možnost, aby souvisle vypověděl vše, co sám o věci ví a odkud se dozvěděl okolnosti jím uváděné. Pokud by orgán činný v trestním řízení takto nepostupoval a svědkovi danou možnost neposkytl, bez dalšího by to neznamenalo, že je výpověď svědka opatřená jinak za splnění zákonných požadavků procesně neúčinná.

Rozdíl mezi právní úpravou osvobození od placení pohledávek (§ 414 a násl. zákona č. 182/2006 Sb.) a právní úpravou zbavení všech dluhů (§ 166e a násl. zákona č. 7/2005 Z. z.) není důvodem, pro který lze odepřít uznání insolvenčního řízení podle článku 33 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/848 o insolvenčním řízení.

V trestním řízení vedeném proti více obviněným, jimž je kladena za vinu účast na spáchání téhož skutku, je třeba toho z obviněných, jehož vina nebyla prokázána, zprostit obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř., nikoli podle § 226 písm. a) tr. ř., bylo-li prokázáno, že se skutek stal a spáchala jej jiná osoba.

Požadavek, aby žalovaný (kupující) v souvislosti s určením neúčinnosti kupní smlouvy podle § 235 a násl. insolvenčního zákona vydal do majetkové podstaty dlužníka (prodávajícího) movitou věc, která kupní smlouvou ušla z dlužníkova majetku, není součásti odpůrčího nároku ani podle § 239 odst. 4 věty druhé insolvenčního zákona; k projednání a rozhodnutí tohoto požadavku je v prvním stupni věcně příslušný okresní soud.

Omezení podle § 53 odst. 1 tr. zákoníku platí i při ukládání souhrnného trestu podle § 43 odst. 2 tr. zákoníku. Proto soud nemůže uložit pachateli např. vedle trestu odnětí svobody již vykonaného na podkladě zrušeného výroku o trestu v dřívějším rozsudku též trest obecně prospěšných prací.

Negativní podmínka uplatnění pravidla o neúměrném zkrácení podle § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. se váže na vědomost zkracujícího o skutečnostech zakládajících nepoměr vzájemných plnění, nikoli o samotném nepoměru vzájemných plnění, resp. ceny jako výsledku (určeného danými skutečnostmi).

Důkazní břemeno o tom, že nepoměr vzájemných plnění se zakládá na skutečnosti, o které nevěděla ani vědět nemusela (§ 1793 odst. 1 věta druhá o. z.), nese zkracující strana.

Podnikatelskou činností dle § 2302 o. z. může být i hospodářská činnost spolku, splňuje-li podmínky § 420 odst. 1 o. z.

Prostorové vymezení vůči okolí není pojmovým znakem prostoru sloužícího k podnikání (§ 2302 o. z.), takový prostor se může nacházet i mimo budovu a jeho hranice nemusí být zjevná.