Archiv Sbírky

K otázce vyměřování trestů pachatelům vícekrát trestaným.

Jestliže vlastník domu byl podle rozhodnutí výkonného orgánu MNV vystěhován z bytu ve svém domě, nedá soud přivolení k výpovědi z důvodu, že vlastník se chce do tohoto nebo jiného bytu ve svém domě nastěhovat, ledaže výkonný orgán MNV, který vydal příkaz k vyklizení, prohlásí, že nemá námitek, aby se vlastník do tohoto bytu nastěhoval.

Okolnost, že rozhodnutí výkonného orgánu MNV, podle něhož byl vlastník domu vyklizen z bytu ve svém domě, bylo později jako nezákonné zrušeno, má pro přivolení k výpovědi význam jen s hlediska a v rámci výpovědního důvodu podle § 1 písm. f) nebo § 4 nař. č. 179/1950 Sb. Není tedy sama o sobě důležitým důvodem k výpovědi podle § 385 o. s. ř.

Pre posúdenie otázky, či obžalovaný sa dopustil trestného činu poškodzovania majetku v socialistickom vlastníctve podľa § 246 tr. zák. tým, že ako vodič motorového vozidla sa svojou nedbanlivosťou stretol s iným motorovým vozidlem v socialistickom vlastníctve, na ktorom tým spôsobil škodu nie nepatrnú, je treba zistiť zavinenie obžalovaného aj čo sa týka skutočnosti, že poškodené vozidlo bolo majetkom v socialistickom vlastníctve (teda treba zistiť, či obvinený vedel, že môže svojím konaním spôsobiť škodu nie nepatrnú práve na motorovom vozidle v socialistickom vlastníctve, ale bez primeraných dôvodov sa spoliehal, že takú škodu nespôsobí, alebo to nevedel, hoci o tom vzhľadom na okolnosti a na svoje osobné pomery vedieť mohol).

Za trestný čin menšieho významu v zmysle § 17a tr. zák. je možno prehlásiť iba trestný čin malého stupňa nebezpečnosti pre spoločnosť. Pre posúdenie, či ide o taký čin, nie je rozhodujúca iba malá škoda ním spôsobená, ale treba prihliadnuť na všetky okolnosti majúce podľa § 19 tr. zák. vplyv na stupeň nebezpečnosti trestného činu pre spoločnosť.

K výkladu zmluvy, podľa ktorej sa učebný podnik zaväzuje vyučenca ďalej zamestnávať a učeň sa zaväzuje zotrvať po vyučení v učebnom podniku alebo v inom podniku toho istého odvetvia po istý čas.

Jestliže soud první stolice jednal a rozhodl o věci, aniž uplynula pětidenní, po případě se souhlasem obžalovaného třídenní lhůta mezi doručením předvolání k hlavnímu líčení a hlavním líčením (§ 212 odst. 1 tr. ř.), musí odvolací soud k odvolání napadený rozsudek zrušit a vrátit věc k novému projednání v první stolici bez ohledu na to, zda nedodržení uvedené lhůty mělo či nemělo vliv na správnost rozhodnutí ve věci § 274 odst. 2 tr. ř.).

Naproti tomu není důvodem obligatorní kasace podle § 274 odst. 2 tr. ř., nebyla-li dodržena lhůta uvedená v § 212 odst. 1 tr. ř. při vyrozumění obhájce.

Závěť, i když obsahuje jen ustanovení o odkazu jedné movité věci, musí mít náležitosti §§ 541 a násl. obč. zák.

Padělání sázenek Sazky, jakož i každé zaviněné jednání směřující k výplatě neoprávněných výher v Sazce je útokem proti majetku v socialistickém vlastnictví a nikoli útokem proti osobnímu vlastnictví výherců.