Archiv Sbírky

K otázke právomoci československých súdov pre rozvodové veci bulharských štátnych občanov.

Při zanedbání povinné výživy se pachatel dopouští tolika trestných činů podle § 210 (odst. 1 nebo 2) tr. zák., kolik samostatných závazků vyživovat nebo zaopatřovat jiné osoby splatných v různé době po případě na různých místech pachatel zaviněně poruší.

Věci, které podle §§ 2 a 4 zák. č. 52/1954 Sb., kterým se rozšiřuje působnost státního notářství, náleží projednat státnímu notářství v rámci jeho rozhodovací činnosti, nepatří podle § 57 odst. 1 písm. b) o. s. ř. do pravomoci soudů.

U spolčenia k trestnému činu, keď zostalo iba na spolčení a trestný čin ešte nebol realizovaný, zamedzenie alebo napravenie škodlivého následku trestného činu z hľadiska ustanovenia § 64 ods. 1 písm. b) tr. zák. o účinnej ľútosti záleží v tom, že páchateľ urobí všetko, aby účastníci spolčenia upustili od trestnej činnosti, ku ktorej sa spolčili.

Skutočnosť, že zostalo iba pri spolčení páchateľov smerujúcemu na zničenie alebo rozvrátenie ľudovodemokratického štátneho zriadenia alebo spoločenského poriadku republiky (§ 78 ods. 2 tr. zák.), nemení nič na kvalifikácii dokonaného velezradného spolčenia a nemôže preto byť posudzované iba ako podvrátenie republiky podľa § 79a tr. zák. (alebo ako združovanie proti republike podľa §§ 79 alebo 80 tr. zák. v znení pred novelou). Keby došlo k uskutočneniu akcií plánovaných pri velezradnom spolčení, neišlo by už iba o velezradné spolčenie, ale o trestný čin velezrady podľa prvého odsedku § 78 tr. zák.

Nejde o dobrovoľné oznámenie v zmysle § 64 ods. 1 písm. b) tr. zák., keďže páchateľ urobí o trestnom čine oznámenie až pri svojom výsluchu v prípravnom konaní, aj keď páchateľ predtým mal v úmysle trestný čin bezpečnostnému orgánu alebo prokárutorovi oznámiť, medzi časom však došlo k jeho stíhaniu.

K otázce pravomoci soudů pro rozhodnutí o nárocích z pojistné smlouvy sjednané se Státní pojišťovnou proti následkům úrazu a platnosti pojistných podmínek pro úrazové pojištění schválených výnosem ministerstva vnitra z 8. ledna 1937 č. 88532/1936.

Při rozhodování o podmíněném propuštění musí soud též zkoumat, zda podmíněným propuštěním nebude ohrožena ochrana společenských vztahů v § 1 tr. zák. uvedených, zejména ochrana lidově demokratické republiky, její socialistické výstavby a zájmů pracujícího lidu.

Uplatnění nového výpovědního důvodu v řízení podle hlavy deváté části druhé občanského soudního řádu je změnou návrhu přípustnou v řízení odvolacím jen za podmínek § 183 odst. 2 o. s. ř.