Archiv Sbírky

Ustanovení občanského soudního řádu o přerušení řízení v případě pozbytí procesní způsobilosti účastníka řízení se obdobně použije i na případy, kdy v průběhu občanského soudního řízení zanikne právnická osoba. V takovém případě je povinností soudu, aby zjistil, kdo vstupuje v práva a závazky zaniklé právnické osoby. Přitom soud především vyzve dalšího účastníka řízení, je-li navrhovatelem, aby označil organizaci, proti níž má být řízení vedeno. Jinak soud ovšem posoudí až v rozhodnutí ve věci samé, zda je či není dána aktivní nebo pasivní legitimace účastníka řízení.

Podstatou rozhodnutia o obnove trestného stíhania je zrovnanie výsledkov vykonaného dokazovania v pôvodnom konaní s dôkazmi vykonanými v konaní o obnovu. Iba-zrovnaním výsledkov obidvoch vykonaných dokazovaní možno dôjsť k záveru, že po právoplatnom rozsudku tu sú alebo nie sú nové skutočnosti alebo dôkazy súdu skôr neznáme.

Súd rozhodujúci v druhej stolici o sťažnosti proti uzneseniu o obnovu trestného stíhania koná v neverejnom zasadaní.

Trestný čin lúpeže, ktorý mal za následok smrť (§ 232 ods. 1 a 3 tr. zák.) je daný vtedy, keď páchatel konal v úmysle vykonať proti niekomu násilie v d'alšom úmysle zmocniť sa cudzej veci, avšak následok smrt bol zavinený iba z nedbanlivosti. Ak bola ale smrť pritom zavinená úmyselne, môže ísť iba o vraždu spáchanú pri lúpeži podľa § 216 ods. 1, 2 písm. b) tr. zák.

Pokuta jako hlavní trest za přestupek je trest mírnější než trest odnětí svobody, i když jeho výkon byl podmíněně odložen. Byl-li tedy obviněný odsouzen prvním soudem k podmíněnému trestu odnětí svobody, může odvolací soud k jeho odvolání s hlediska § 195 odst. 1 tr. ř. změnit tento trest v pokutu, jejíž výkon podmíněně odložit nelze.

Tím, že původní vlastník zemědělských pozemků, jež byly při hospodářsko-technické úpravě půdy přiděleny JZD, je osije nebo osází, dopouští se (pokud nejedná v sabotážním úmyslu) trestného činu ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. za předpokladu, že tím byl ztěžován provoz nebo rozvoj JZD. Jinak se jedná o přestupek v oboru pozemkových úprav podle § 36 tr. zák. spr. V takovém případě nejde o poškozování majetku lidového družstva (§ 245 odst. 2 tr. zák.).

Ustanovení čl. X odst. 2 amnestijního rozhodnutí presidenta republiky ze 4. května 1953 stanoví, že tam, kde je použití zákona závislé na délce trestu odnětí svobody, rozhoduje délka trestu sníženého nebo jinak zmírněného podle tohoto rozhodnutí. Za takové použití zákona závislé na délce trestu odnětí svobody jest pokládat též postup podle § 204 tr. ř. vyvolaný z podnětu pozdější amnestie.

Pro posouzení otázky, je-li obviněný kulakem, nutno přihlížet nejen k jeho třídnímu původu, nýbrž především k jeho ekonomické posici na vesnici.