Archiv Sbírky

K otázce zařazení lesníků z hlediska § 5 zák. č. 55/1956 Sb., o sociálním zabezpečení.

Podla § 138 ods. 2 tr. por. so zretelom k § 2 ods. 8 tr. por. súd v dôvodoch rozsudku musí vždy uviesť, na základe ktorých dôkazov prišiel k skutkovým zisteniam, musí vykonané dokazovanie hodnotiť, musí uviesť, prečo neuveril určitým tvrdeniam buď obžalovaného, alebo svedkom, musí hodnotiť obhajobu obžalovaného a na základe týchto úvah potom dojsť ku konečnému záveru čo do viny obžalovaného v smere vznesenej obžaloby. Okrem toho súd musí v dôvodoch rozsudku rozviesť aj svoje právne stanovisko vo veci a uviesť, prečo videl v konaní obžalovaného naplnené zákonné znaky určitého trestného činu a uviesť svoje úvahy, ktorými sa riadil pri uložení ako hlavného, tak vedlajšieho trestu.

Důvodem k zániku důchodu podle § 43 odst. 2 zák. č. 55/1956 Sb. je i vazba, která byla započtena do výkonu trestu.

Nevrácení věci vypůjčené od podniku soc. sektoru nelze bez dalšího posuzovat jako trestný čin rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 245 tr. zák.

Posuzování otázky viny na rozvodu manželství z třídního hlediska.

Domovní správa (Obvodní podnik bytového hospodářství) je oprávněna jako národní správce bytového majetku provádět opravy a stavební úpravy domu a požadovat na soukromých vlastnících náhradu vynaložených nákladů, odpovídající nájemnému v místě obvyklému. Vynaloženým nákladem je také odpis bilanční hodnoty domu.

V případě, že obviněný byl již dříve odsouzen, je nejen pro posouzení otázky trestu, ale i pro posouzení, zda se dopustil trestného činu výtržnictví podle § 188 b) tr. zák., nutno zhodnotit závažnost předchozích odsouzení.

Trestného činu výtržnictví podle § 188 b) tr. zák. se dopouštějí především nepřátelské a protispolečenské živly, u nichž zjevná neúcta ke společnosti se projevuje výtržnostmi a hrubými neslušnostmi nebo i jinak, zejména jejich záporným postojem k práci, k pracujícím, k jejich společenským organizacím, k budovatelskému úsilí pracujících, k veřejnému životu. Právě tímto zaměřením, z něhož pak i výtržnické jednání pramení, se liší trestný čin výtržnictví od jiných trestných činů, např. podle § 187 odst. 1 tr. zák. a přestupků podle § 127 či § 85 odst. 2 písm. b) tr. zák. spr. Proto nelze bez dalšího z pouhého zjištění o vnějším průběhu neslušného nebo výtržnického jednání spolehlivě usoudit, že výtržnické jednání svědčí o zjevné neúctě pachatele vůči společnosti a že právě tímto jednáním měla být tato neúcta projevena.