Archiv Sbírky

Rozhodnutí finančních odborů rad národních výborů o daňové povinnosti obžalovaného, byť i pravomocná, nejsou závazná pro posouzení viny obžalovaného v řízení o trestných činech, nebo přestupcích zkrácení a ohrožení daně.

Pokud rozhodnutí, sdělení či vyjádření finančních orgánů nebo jiných státních orgánů řeší otázky odborného rázu, přihlédnou k nim orgány činné v trestním řízení jako k důkazům znaleckým. Při pochybnosti o jejich správnosti postupují orgány činné v trestním řízení podle § 121 tr. ř., přičemž bude namístě, aby si vyžádaly vyjádření ministerstva financí vzhledem k jeho přezkumné pravomoci podle § 29 odst. 1 a § 30 zák. č. 13/1954 Sb., o národních výborech.

Postup při ukládání trestu nápravného opatření členům jednotných zemědělských družstev.

Ustanovení občanského soudního řádu o přerušení řízení v případě pozbytí procesní způsobilosti účastníka řízení se obdobně použije i na případy, kdy v průběhu občanského soudního řízení zanikne právnická osoba. V takovém případě je povinností soudu, aby zjistil, kdo vstupuje v práva a závazky zaniklé právnické osoby. Přitom soud především vyzve dalšího účastníka řízení, je-li navrhovatelem, aby označil organizaci, proti níž má být řízení vedeno. Jinak soud ovšem posoudí až v rozhodnutí ve věci samé, zda je či není dána aktivní nebo pasivní legitimace účastníka řízení.

Podstatou rozhodnutia o obnove trestného stíhania je zrovnanie výsledkov vykonaného dokazovania v pôvodnom konaní s dôkazmi vykonanými v konaní o obnovu. Iba-zrovnaním výsledkov obidvoch vykonaných dokazovaní možno dôjsť k záveru, že po právoplatnom rozsudku tu sú alebo nie sú nové skutočnosti alebo dôkazy súdu skôr neznáme.

Súd rozhodujúci v druhej stolici o sťažnosti proti uzneseniu o obnovu trestného stíhania koná v neverejnom zasadaní.

Trestný čin lúpeže, ktorý mal za následok smrť (§ 232 ods. 1 a 3 tr. zák.) je daný vtedy, keď páchatel konal v úmysle vykonať proti niekomu násilie v d'alšom úmysle zmocniť sa cudzej veci, avšak následok smrt bol zavinený iba z nedbanlivosti. Ak bola ale smrť pritom zavinená úmyselne, môže ísť iba o vraždu spáchanú pri lúpeži podľa § 216 ods. 1, 2 písm. b) tr. zák.

Pokuta jako hlavní trest za přestupek je trest mírnější než trest odnětí svobody, i když jeho výkon byl podmíněně odložen. Byl-li tedy obviněný odsouzen prvním soudem k podmíněnému trestu odnětí svobody, může odvolací soud k jeho odvolání s hlediska § 195 odst. 1 tr. ř. změnit tento trest v pokutu, jejíž výkon podmíněně odložit nelze.

Tím, že původní vlastník zemědělských pozemků, jež byly při hospodářsko-technické úpravě půdy přiděleny JZD, je osije nebo osází, dopouští se (pokud nejedná v sabotážním úmyslu) trestného činu ohrožení jednotného hospodářského plánu podle § 135 odst. 1 tr. zák. za předpokladu, že tím byl ztěžován provoz nebo rozvoj JZD. Jinak se jedná o přestupek v oboru pozemkových úprav podle § 36 tr. zák. spr. V takovém případě nejde o poškozování majetku lidového družstva (§ 245 odst. 2 tr. zák.).