Archiv Sbírky

Ustanovením čl. II odst. 1 zák. č. 46/1959 Sb. je vyloučena pravomoc soudů jednat a rozhodovat o výchově dětí, které jsou v poručenské péči. Po účinnosti zák. č. 46/1959 Sb., tj. po 1. září 1959, náleží tedy orgánům pověřeným péčí o mládež rozhodovat o výchově dětí, které jsou poručenci, a to ve smyslu čl. VII cit. zák. i v těch případech, kdy řízení bylo zahájeno před účinností tohoto zákona.

Z povinnosti odvolacieho súdu rozhodnúť o všetkých odvolaniach oprávnených osôb plynie, že odvolací súd musí o všetkých včas podaných odvolaniach oprávnených osôb rozhodnúť súčasne v tom istom odvolacom pojednávaní a jediným rozhodnutím a že teda nemôže odvolatela odkázať na to, že rozhodnutie nižšieho súdu bolo v zmysle § 283 tr. por. preskúmané v celom rozsahu z podnetu odvolania iného odvolatela podaného v tej istej trestnej veci (§ 268 ods. 2, § 269 tr. por.). Pokial páchatel prijal z majetku v socialistickom vlastníctve sumu v dobrej viere, že mu po práve náleží, keď ale diel z tejto sumy ponechal poukazujúcej osobe za vybavenie jej domnelého nároku verejnoprávnej povahy, nejde o rozkrádanie majetku v socialistickom vlastníctve podla § 245 tr. zák., ale o trestný čin podplácania podla § 182 ods. 1, ods. 2 tr. zák.

Odpovědnost zdravotnického ústavu za dětské kočárky, které matky ošetřovaných dětí odkládají na místě vyhraženém k jejich uložení.

Při trestných činech, u nichž dojde k porušení nebo ohrožení společenského vztahu chráněného trestním zákonem i na jiném místě, než kde bylo spácháno jednání pachatele (distančních deliktech), jsou obě místa místem spáchaného činu. Podle § 19 tr. ř. je-li příslušno několik soudů, koná řízení ten soud, u něhož prokurátor podal obžalobu.

Jaké důsledky má porušení bezpečnostních předpisů ze strany zaměstnance a ze strany podniku v případě škody způsobené pracovním úrazem.

U příslušníka dělnické třídy, který se poprvé dopustil trestného jednání a vedl řádný život pracujícího člověka s kladným postojem k lidově demokratickému zřízení, nelze mechanicky, jen z vnější formy jeho jednání, kdyby dosahovalo charakteru hrubé neslušnosti nebo výtržnosti usuzovat, že je motivované jeho zjevnou neúctou ke společnosti. Motiv nutno zjišťovat v souvislosti s třídním a osobním profilem pachatele, s jeho chováním vůči ostatním členům společnosti (na pracovišti, v místě bydliště apod.) a činem, kterého se dopustil.

Podnik je oprávněn požadovat na zaměstnanci způsobivším škodu podle zák. č. 71/1958 Sb. zákonné 5 % úroky z prodlení podle § 1 nař. č. 37/1950 Sb. (pokud nebyly smluveny nižší úroky). K otázce, od kdy je zaměstnanec povinen platit úroky z prodlení.