Archiv Sbírky

O dokonaný trestný čin neposkytnutí pomoci podle § 208 tr. zák. nejde, jestliže poškozený nebyl vůbec poraněn nebo byl-li okamžitě mrtev. Jestliže však obžalovaný v takovém případě úmyslně ujel, aniž se přesvědčil, v jakém stavu se poškozený nalézá, dopustil se zpravidla pokusu trestného činu neposkytnutí pomoci podle § 8 odst. 1, § 208 tr. zák.

Potřebnou pomocí ve smyslu ustanovení § 227 odst. 1 tr. zák. z r. 1950 resp. § 207 tr. zák. je třeba rozumět takovou pomoc, které je zapotřebí k odvrácení nebo snížení nebezpečí smrti ohroženého. Je to zejména první pomoc, kterou účinně mohou a jsou schopni poskytnou ti, kdož jsou na dosah ohroženého. Je proto v případech, kde povaha zranění nenasvědčuje tomu, že převozem mohlo by se zraněnému ještě více na zdraví ublížit, aby odvezl těžce zraněnou osobu ihned k lékaři nebo do nemocnice, když jinou, zejména odbornou pomoc, nelze ihned zraněnému poskytnout, a když takovéto opatření je nezbytně nutné, protože není již jiného východiska. Není-li však známa povaha zranění způsobeného při havárii, nemá být zraněný odvážen autem a lépe je ihned zařídit odvoz sanitním autem, aby nedošlo k dalšímu ublížení na zdraví zraněnému při neodborném převozu.

Od určení výživného pro nezletilé dítě nelze upustit ani v případě, že je tu sice společný majetek manželů (vkladní knížky), avšak jeden z manželů nesouhlasí s tím, aby z těchto prostředků byly potřeby dítěte hrazeny.

Při schvalování dohody rodičů o výživě nezl. dítěte podle § 251 odst. 1 o. s. ř. musí se soud řídit týmiž zásadami, podle nichž by postupoval, kdyby o výživě rozhodoval přímo.

Závěr, že tr. čin byl spáchán za okolností podmiňujících použití vyšší tr. sazby a současně uložení trestu odnětí svobody pod dolní hranici vyšší tr. sazby s poukazem na výjimečné okolnosti případu (§ 40 odst. 1 tr. zák.) se vzájemně logicky vylučují vzhledem k ust. § 88 tr. zák. Výjimečné okolnosti případu (§ 40 odst. 1 tr. zák.) se rozumí takové okolnosti, které spoluurčují stupeň nebezpečnosti tr. činu pro společnost. Pod mimořádné poměry pachatele nutno podřadit ty okolnosti, které nemají přímý vztah k spáchanému tr. činu a které proto nebudou hodnoceny z hlediska stupně nebezpečnosti tr. činu pro společnost. Kde tr. zákon ve zvláštní části nedovoluje uložit trest nápravného opatření, je uložení tohoto trestu nepřípustné i tehdy, kdyby soud ve smyslu ust. § 40 tr. zák. shledal podmínky pro mimořádné snížení trestu odnětí svobody pod dolní hranici tr. sazby zákonem stanovené.

Podnik odpovídá podle zák. č. 150/1961 Sb. při nemoci z povolání, jestliže u pracovníka byla zjištěna nemoc z povolání a jestliže na pracovišti podniku, proti němuž je nárok uplatňován, jsou objektivně dány podmínky pro vznik nemoci z povolání; není rozhodné, zda pracovník, u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, pracoval na posledním pracovišti po dobu, jež z hlediska lékařského je předpokladem pro vznik nemoci z povolání. Proti svému poslednímu zaměstnavateli neuplatní pracovník nárok jen v takovém případě, kdy podmínky pro vznik nemoci z povolání, kterou onemocněl na tomto posledním pracovišti, vůbec neexistovaly.

Za mimořádné poměry pachatele podle ustanovení § 40 odst. 1 tr. zák. o mimořádném snížení trestu odnětí svobody je možno považovat například to, že trpí vážnou chorobou, nebo je živitelem mnohačlenné rodiny, která je závislá na výdělku obžalovaného apod., nelze za ně však pokládat jeho dobrou pověst ani okolnost, že vedl řádný život pracujícího člověka a nebyl dosud soudně trestán.