Archiv Sbírky

Odpovědnost za základní prostředky a drobné krátkodobé předměty; odpovědnost za ztrátu obalů.

Ve věcech, ve kterých došlo k pravomocnému rozhodnutí o podmíněném propuštění odsouzeného do 1. 1. 1962, se ust. tr. zák. č. 140/1961 Sb. užijí jen z hlediska, zda se podmíněně propuštěný ve zkušební době osvědčil nebo zda se zbytek trestu vykoná. Proto ust. § 298 tr. zák. nelze chápat tak, že v případech podmíněného propuštění osob, ke kterému pravomocně došlo před 1. 1. 1962 a k tomuto datu zbytek zkušební doby přesahoval 7 let, se tato zkušební doba zkracuje na max. hranici stanovenou v § 63 odst. 1 tr. zák. Jestliže soud v takovýchto případech, kdy k podmíněnému propuštění ve věcech pravomocně skončených před 1. 1. 1962 došlo až po tomto datu, rozhoduje o opětovném podmíněném propuštění, ust. § 64 odst. 4 tr. zák. se užije jen z hlediska, že opětovné podmíněné propuštění je možné po výkonu poloviny zbytku trestu. K té části znění, že k opětovnému podmíněnému propuštění uvedených v § 62 tr. zák. může dojít až po výkonu dvou třetin zbytku trestu, přihlédnout nelze.

Soud je oprávněn přezkoumávat podmínky pro použití kárných opatření, zejména zda kárné opatření spočívající v dočasném přeřazení na jinou práci na dobu delší než jeden měsíc (srov. čl. 6 písm. e] usnesení IV. všeodborového sjezdu, zák. č. 37/1959 Sb.). 

Naproti tomu nepřísluší soudům přezkoumávat vhodnost použitého kárného opatření dočasného přeřazení na jinou práci, stejně jako ostatních kárných opatření. Tak by tomu bylo jen v případě, že by bylo uloženo takové kárné opatření, které ust. § 27 a) zák. č. 67/1958 Sb. (ve znění vyhl. č. 68/1958 Sb.) nezná anebo kdyby uložení kárného opatření bylo jinak v rozporu s platnými předpisy. 

Prémie je součástí celkové odměny pracovníka za práci konanou v pracovním poměru a podléhá právnímu režimu, platnému pro mzdu. Splnění nároku na výplatu prémie se může pracovník domáhat i cestou soudního řízení.

Jestliže soud z kteréhokoli stádia soudního řízení (po předběžném projednání obžaloby podle § 188 odst. 1 písm. f) tr. ř. nebo z hlavního líčení podle § 221 odst. 1), odst. 2 tr. ř. nebo z odvolacího řízení podle § 260 tr. ř. nebo při rozhodnutí o stížnosti pro porušení zákona podle § 270 tr. ř., anebo po povolení obnovy podle § 284 odst. 2 tr. ř.) vrátí věc prokurátorovi k došetření a prokurátor po došetření se znovu rozhodne obviněného před soudem stíhat, musí podat na obviněného novou žalobu, ve které musí přihlédnout k výsledku provedeného došetření, nestačí tudíž, aby prokurátor při opětovném předložení věci soudu prohlásil, že trvá na původní obžalobě. Proto v těch případech, kdy po opětovném předložení věci soudu prokurátor nepodá novou obžalobu, nemůže soud provádět řízení podle hlavy dvanácté tr. ř. o předběžném projednání obžaloby na podkladě původní obžaloby (v takovémto případě předseda senátu vrátí spis prokurátorovi s upozorněním, že věc byla předložena soudu bez potřebnéPubl.loby).

Podle § 26 odst. 1 vyhl. č. 7/1962 Sb. lze přiznat i bolestné z důvodu rehabilitace, jde-li o odstraňování následků pracovního úrazu.

Do předchozích potrestání ve smyslu § 41 písm. b) tr. zák. nelze započítávat potrestání ve věcech, ve kterých byly uloženy tresty jako samostatné, ačkoliv měly být součástí trestu souhrnného (dříve jako trest dodatkový), třeba si je pachatel v době posuzování podmínek § 41 písm. b) tr. zák. již odpykal.

Nařízenou prací přesčas je i práce vykonávaná sice bez výslovného příkazu, avšak s vědomím podniku, jehož vedoucí pracovníci přesvědčují své podřízené o nutnosti pracovat přesčas.