Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 24.09.1964, sp. zn. 11 Co 332/64, ECLI:CZ:MSPH:1964:11.CO.332.1964.1

Právní věta:

Smír, kterým se rozvedený manžel, jemuž nebyly svěřeny děti do výchovy, zavazuje vyklidit byt pod podmínkou přidělení přiměřeného náhradního bytu, je v rozporu se zákonem a nelze jej proto schválit.

Soud: Městský soud v Praze
Datum rozhodnutí: 24.09.1964
Spisová značka: 11 Co 332/64
Číslo rozhodnutí: 74
Rok: 1965
Sešit: 9
Typ rozhodnutí: Rozhodnutí
Heslo: Byt, Hospodaření s byty, Smír
Předpisy: 99/1963 Sb. § 99 40/1964 Sb. § 177
§ 178
Druh: Rozhodnutí ve věcech občanskoprávních, obchodních a správních
Sbírkový text rozhodnutí

Č. 74/1965 sb. rozh.

Smír, kterým se rozvedený manžel, jemuž nebyly svěřeny děti do výchovy, zavazuje vyklidit byt pod podmínkou přidělení přiměřeného náhradního bytu, je v rozporu se zákonem a nelze jej proto schválit.

(Rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 24. září 1964, 11 Co 332/64.)

Obvodní soud pro Prahu 2 schválil smír, „jímž právo žalovaného užívat byt o pokoji a kuchyni s příslušenstvím v 5. poschodí domu č. 32/34 v Praze 2 zanikne dnem přidělení náhradního bytu nebo náhradního ubytování pro žalovaného. Žalovaný je povinen se z bytu vystěhovat do 15 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí, kterým mu bude obvodním výborem přidělen přiměřený náhradní byt. Bytu bude nadále užívat žalobkyně.“

Městský soud v Praze k odvolání žalovaného změnil rozhodnutí soudu prvého stupně tak, že smír, uvedený v protokole o jednání ze dne 29. června 1964, se neschvaluje.

Z odůvodnění:

Z opisu uvedeného protokolu, předloženého žalovaným, o jehož autentičnosti neměl odvolací soud pochybnosti, bylo zjištěno, že žalovaný se zavázal vyklidit tento byt do 15 dnů od vykonatelnosti rozhodnutí, kterým mu byl přidělen přiměřený náhradní byt. Taková dohoda je ovšem v rozporu s úst. § § 177, 178 o. z., neboť rozvedenému manželu, který je povinen se vystěhovat z bytu, může místní národní výbor poskytnout místo náhradního bytu případně i náhradní ubytování, jestliže mu při rozvodu nebyly svěřeny do výchovy děti. Toto právo národního výboru, rozhodnout na podkladě samostatné úvahy, opřené o zásady bytové politiky v rámci zákonem vymezené pravomoci, nemůže být dohodou účastníků nijak omezeno. Jestliže tedy účastníci sjednali smír odporující tomuto právnímu předpisu, pak jej nelze schválit ( § 99, odst. 2 o. s. ř.).