Archiv Sbírky

K trestu zákazu činnosti podle § 49 odst. 1 tr. zák.

V řízení, zahájeném k návrhu jednoho z rodičů, který se domáhá snížení výživného vzhledem ke změně poměrů, je soud povinen zabývat se, vzhledem k okolnostem konkrétního případu, i tím, zda nenastala změna poměrů odůvodňující novou úpravu pokud jde o výchovu nezletilého. Základem pro nové určení výživného otce, který je ve výkonu trestu, je celkový příjem, kterého otec dosahuje.

II. Dospěje-li okresní soud při předběžném projednání obžaloby k závěru, že jednání obviněného nesplňuje zákonné znaky trestného činu, nemůže trestní stíhání zastavit podle § 188 odst. 1 písm. d) tr. ř., aniž by zkoumal, zda nejde o provinění nebo přestupek a zda není třeba věc podle § 188 odst. 1 písm. c) tr. ř. postoupit k projednání příslušnému orgánu.

Řízení o rozvodu a řízení o úpravě poměrů manželů k nezletilým dětem z jejich manželství pro dobu po rozvodu jsou řízení, která mají samostatný skutkový základ a jsou proto v opravném řízení přezkoumávána samostatně.

Při hodnocení recidivy pachatele z hlediska možnosti jeho nápravy musí soud přihlížet k povaze předchozí trestné činnosti, k odstupu doby od posledního odsouzení, k celkovému způsobu jeho života a k pohnutce jeho dalšího trestného činu, aby mohl učinit správný závěr o trestu ve smyslu ustanovení § 23 odst. 1, § 31 odst. 1, § 58 odst. 1 písm. a) tr. zák.

Na rozdíl od řízení upraveného v části třetí a čtvrté notářského řádu, nevydává státní notářství rozhodnutí v oblasti své ostatní činnosti upravené v části páté notářského řádu.

Pokud devizový tuzemec kupuje od cizinců valuty, jedná proti předpisům o dev. hospodářství. Pro výpočet dev. škody rozhodné pro posouzení, zda jde o přestupek ve fin. hosp. podle § 14 písm. b) zák. č. 60/1961 Sb. nebo o tr. čin ohrožení dev. hosp. podle § 146 tr. zák., je rozhodující, jak devizový tuzemec s nezákonně nabytými valutami naloží. Pokud devizový tuzemec koupil cizozemské peníze za kurzovní hodnotu a pak je rovněž za kurzovní hodnotu nabídl Státní bance nebo směnil na jiném příslušném místě, (§ 5 odst. 2 vyhl. č. 6/1963 Sb.) nejde o trestný čin. Jestliže devizový tuzemec zaplatil cizinci za cizozemské peníze částku převyšující kurzovní hodnotu a pak je nabídl Státní bance nebo je směnil u míst k tomu příslušných, je dev. škodou pouze rozdíl mezi peněž. částkou, kterou by získal cizinec při legální směně a mezi částkou, která byla cizinci za cizí valuty vyplacena. V posledně uvedeném smyslu je třeba posuzovat vznik devízové škody pri protipr. vývozu česk. peněz do ciziny a jePubl.směnu za valuty.