Archiv Sbírky

K výkladu ustanovení § 39a odst. 5 tr. zák.: Pro posouzení možnosti nápravy obviněného je velmi významný celkový způsob života a chování obviněného před spácháním trestného činu a jeho postoj ke spáchanému trestnému činu.

K výkladu ustanovení § 21 odst. 1, odst. 2 písm. a) vyhl. č. 141/1960 Sb. (nyní § 20 odst. 1, 2 písm. b) vyhl. č. 80/1966 Sb. o pravidlech silničního provozu): Snižuje-li hlučnost automobilu slyšitelnost zvukové výstrahy u železničního přejezdu, je nutno, aby si řidič ověřil, zda může vjet na přejezd, např. poslechem při otevřeném okně kabiny, případně při zastaveném motoru.

Bez jednání může soud rozhodnout o návrhu na obnovu jen v případě, zamítá-li jej pro nedostatek formálních podmínek

Trestný čin opuštění republiky podle § 109 odst. 2 tr. zák. není trestnými činem trvacím. Je dokonán okamžikem uplynutí doby, po kterou má pachatel jako československý občan povolen pobyt v cizině, pokud má současně úmysl buď vůbec nebo po delší dobu se nevrátit na území ČSSR. Řízení proti uprchlému nelze konat proti mladistvé osobě, a to ani v případě, že proti ní bylo vzneseno obvinění až po dovršení devatenáctého roku jejího věku.

K otázce podmínek vydání platebního rozkazu (§ 172 o. s. ř.). Platební rozkaz nelze vydat, neobsahuje-li návrh na jeho vydání dostatečné skutkové zdůvodnění.

K rozhodování o povinnosti družstva vyznačit v občanském průkazu zánik členského poměru je dána pravomoc soudu.

Trestný čin opilstva podla § 201 tr. zák. je deliktom ohrožovacím, ktorý je spáchaný už vyvolaním možnosti vzniku následkov, ktoré má na zreteli toto ustanovenie, pričom jeho znakom nie je priama hrozba poruchy chráneného záujmu. Zákonné znaky trestného činu opilstva podla § 201 tr. zák. sú preto splnené už začatím jazdy s motorovým vozidlom, ktoré kladie na vodiča zvláštne nároky a ktoré svojim charakterom (váha vozidla a jeho rýchlosť) vytvára i pri menšom oslabení psychických a fyzických funkcií vodiča možnosť vzniku tohto ohrozenia.