Archiv Sbírky

V súvislosti s posudzovaním splnenia ekonomickej podmienky nie je možné prihliadať pri výpočte hrubého zárobku ani ku dňom, v krotých bolo poberané nemocenské, ani k sume, ktorá bola za tieto dny vyplatená na nemocenskom.

Zakládá-li skutek v jednočinném souběhu několik trestných činů, z nichž jenom jeden nebo některé podléhají abolici, není možno trestní stíhání pro tyto trestné činy zastavit. V přípravném řízení se v takovém případě pouze obviněnému sdělí, že stíhaný skutek bude v důsledku amnestie posuzován jenom jako trestný čin, na nějž se abolice nevztahuje (§ 163 odst. 5 tr. ř.).

Slová aj ďalej trvale zamestnaný v druhej vete ustanovenia § 12 vyhl. č. 31/1965 Zb. treba v súvislosti s tým, že sa táto úprava týka pracovníkov uvedených v prvej vete cit. ustanov. (tj. tých, ktorý utrpeli pracovný úraz v pracov. pomere zjednanom na určitú dobu alebo pri výkone prác na základe dohody o prac. činnosti uzavretej na určitú dobu), chápať tak, že nimi malo byť vyjadrené len to, že u pracovníka, ktorý utrpel prac. úraz, nešlo o zamestnanie ojedinelé, ale že sa dá predpokladať, že by bol znova zamestnaný. Pritom je rozhodné, či by pracoval u tej istej organizácií alebo u inej organ., aj či by išlo o prac. pomer na neurčitú dobu, alebo určitú alebo o výkon prác na základe dohody o prac. činnosti.

K výkladu ustanovení § 43 odst. 2, § 228 odst. 1 tr. ř. z hlediska regresních nároků ústavu národního zdraví. Poskytl-li ústav národního zdraví zdravotnické služby v souvislosti s poškozením zdraví, které si způsobil sám pachatel trestného činu, nemůže uplatnit vůči takovému pachatelu regresní nárok na náhradu škody, spočívající v ceně poskytnutých zdravotnických služeb. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 33/1965 Sb. o regresních náhradách je občan povinen zaplatit státu regresní náhradu jen jestliže zaviní, že bylo někomu, tzn. jiné osobě způsobeno ublížení na zdraví nebo smrt, tedy nikoliv způsobí-li ublížení na zdraví sám sobě.

Tříletá promlčecí doba k uplatnění nároku na náhradu škody podle § 13 zák. č. 150/1961 Sb., která skončila vzhledem k § 29 zák. č. 30/1965 Sb. dnem 30. 4. 1966, byla dotčena ustanovením § 278 odst. 2 zák. práce jen v tom, že jejím uplynytím došlo k zániku - nikoli promlčení - nároku.

I. Přivlastní-li si zaměstnanec pošty peníze, které mu byly svěřeny k doručení, naplňuje znaky trestného činu rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví podle § 132 odst. 1 písm. b) tr. zák. a nikoliv podle § 132 odst. 1 písm. c) tr. zák. bez ohledu na to, že nevystavil podateli příslušnou podací stvrzenku nebo že peníze nebyly zapsány v dokladech pošty ve smyslu § 10 vl. nař. č. 240/1949 Sb., jímž se provádí poštovní zákon.

Nejde-li o výpověď pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který je možné vyloučení z družstva, může výrobní družstvo vypovědět členský poměr pouze tehdy, jestliže nemá pro člena žádné volné místo (a to ani místo, které vyžaduje předcházející průpravu), popř. jestliže člen není ochoten přejít na jinou pro něho vhodnou práci na dosavadním nebo i jiném pracovišti. Soud, který rozhoduje o odměně za zlepšovací návrh, je oprávněn k tomu, aby si vyřešil jako předběžnou jak otázku existence zlepšovacího návrhu, tak otázku skutečného zavedení zlepšovacího návrhu, byť jinak zavedení zlepšovacího návrhu spadá do rozhodování hospodářských, případně družstevních orgánů.