Archiv Sbírky

Povahe a účelu práva osobného užívania pozemku v zmysle § 198 ods. 1 o. z. by sa priečilo zriadenie práva osobného uživania pozemku vtedy, keby vlastníkom rodinného domku, rekreačnej chaty alebo garáže postavených na pozemku, ku ktorému je zriaďované právo osobného užívania, zostával aj naďalej niekto iný ako uživaťel pozemku právo osobného užívania pozemku v zmysle § 198 ods. 1 o. z. nemohlo by byť tiež zriadené k pozemku zastavenému obytným domom v súkromnom vlastníctve.

Námietku smerujúcu k započítaniu vzájomnej pohladávky je možné uplatniť aj v konaní o výkon rozhodnutia návrhom na zastavenie výkonu rozhodnutia podla § 268 ods. 1 písm. g) o. s. p. /1/

Pro rozhodnutí, jímž se zcela ruší a odstraňuje rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobislosti k právním úkonům, (§ 190 o. s. ř.) není třeba splnění podmínek obnovy řízení. Toto rozhodnutí, jímž se zrušuje původní nesprávné rozhodnutí, má zpětnou účinnost v tom směru, že se po jeho právní moci hledí na osobu, jež byla dříve zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo omezena ve způsobislosti k právním úkonům, jako by nikdy nebyla zbavena způsobilosti k právním úkonům. Ustanovení § 190 o. s. ř. je použitelné i tehdy, jestliže byl nekdo dříve zbaven způsobilosti k právním úkonům, ač byly splněny podmínky jen pro jeho omezení ve způsobilosti k právním úkonům. Dojde-li v takovém případě k zrušení původního rozhodnutí o zbavení způsobislosti k právním úkonům, je třeba současně vyslovit omezení způsobislosti k právním úkonům; výrok o omezení způsobilosti k právním úkonům je ovšem účinný ke dni, k němuž byla dotčená osoba (nesprávně) zcela zbavena způsobilosti k právním úkonům.

Nebylo-li vyhověno odvolání prokurátora, který vstoupil do řízení, hradí (nejsou-li splněny podmínky § 150 o. s. ř.) účastník řízení, v jehož zájmu bylo toto odvolání podáno, náklady odvolacího řízení účastníkovi řízení, jenž měl v odvolacím řízení úspěch.

Schopnost nezletilého dítěte živit se samostatně nelze posuzovat jen se zřetelem k dosaženému věku a stupni tělesné a duševní vyspělosti, ale i se zřetelem k tomu, jak je nezletilé dítě po mravní a charakterové stránce připraveno - jmenovitě výchovným působením rodičů - podílet se svou činností na společensky užitečné práci. Je-li nutné zařazení dítěte vzhledem k nedostatkům v jeho chování do výchovného zařízení (ústavní nebo ochranná výchova), v němž dítě nemá možnost opatřit si prostředky k obživě vlastní prací, není ditě schopno živit se samo a trvá vyživovací povinnost rodičů k němu; není rozhodné, že se dítě živilo samo před umístěním ve výchovném zařízení a že tehdy nebyly dány zákonné podmínky pro plnění vyživovací povinnosti rodičů k němu.

Krátkodobý pobyt nezletilého dítěte u rodiče, jemuž nebylo svěřeno do výchovy, není zpravidla důvodem dočasného zproštění tohoto rodiče povinnosti platit výživné. /1/ I kdyby ve výchově a výživě nezletilého oprávněného došlo ke změně poměrů trvalejší povahy, nebo kdyby mu povinný hradil nejen každodenní, nýbrž i jiné potřeby, mohl by tyto okolnosti posoudit pouze soud příslušný podle § 88 písm. c), § 176 o. s. ř.

Vzájemný poměr úpravy práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti podle § 50 zák. o rod. a úpravy práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti podle § 26 zák. o rod. nebrání tomu, aby se úprava podle § 26 zák. o rod. odlišila od předcházející úpravy podle § 50 zák. o rod. To neznamená samozřejmě popření vzájemné souvislosti těchto úprav; vždy je povinností soudu, aby vycházel při rozhodování o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu z případné dřívější úpravy práv a povinností k nezletilému dítěti pro dobu, kdy rodiče nežili spolu, a aby srovnával poměry, v nichž byla provedena dřívější úprava práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti, s poměry v době rozhodování o úpravě práv a povinností rodičů k nezletilému dítěti pro dobu po rozvodu.