Archiv Sbírky

Ustanovenie § 46 ods. 2 zák. práce rozlišuje dve eventuality: prvú, ktorá vychádza z toho, že organizácia nemá možnosť pracovníka ďalej zamestnávať, a druhú, ktorá predpokladá, že pracovník nie je ochotný prejsť na inú, pre neho vhodnú prácu. Nemožnosť zamestnávať pracovníka znamená, že organizácia nemá pre pracovníka žiadnu prácu; ide tu teda o nemožnosť pracovníka vôbec ďalej zamestnávať.Organizácia musí totiž ponuknúť pracovníkovi akékolvek volné miesto, ktoré je v organizácii k dispozícii v dobe danie výpovede, nielen miesto zodpovedajúce pôvodnej pracovnej zmluve, prípadne kvalifikácii pracovníka, a to aj vtedy, keď toto miesto vyžaduje predchádzajúcu prípravu pracovníka; záleží len na pracovníkovi, či ponuku prijme alebo ju odmietne. Organizácia však musí ponuknúť pracovníkovi pred výpoveďou predovšetkým to volné miesto, ktoré sa vzhladom na jeho zdravotný stav, pracovné schopnosti a kvalifikáciu javí pre neho ako vhodné.

Obviněný není osobou oprávněnou podat stížnost proti usnesení zvláštního senátu krajského soudu, jímž bylo po zrušení původního rozhodnutí v přezkumném řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. trestní stíhání zastaveno. Byl-li obviněný nesprávně poučen po zrušení původního rozhodnutí a po zastavení trestního stíhání z důvodu uvedeného v § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb., že má rovněž právo podat proti rozhodnutí o zastavení trestního stíhání stížnost a zmeškal-li v důsledku toho 15denní lhůtu v § 17 odst. 2 zák. č. 82/1968 Sb. uvedenou, ve které mohl žádat o pokračování v řízení, má možnost požádat o navrácení lhůty (§ 61 odst. 1 tr. ř. per analogiam).

Pracovník nemá nárok na hmotné zabezpečenie pri prechode do nového zamestnania podla § 3 vyhl. č. 86/1967 Zb. v každom prípade uzavretia dohody o skončení pracovného pomeru podla § 43 zák. práce, hoci k nemu dochádza v súvislosti s likvidáciou neefektívnych prevádzok a s inými racionalizačnými opatreniami, ale len v tom prípade, ak došlo k uzavretiu dohody o skončení pracovného pomeru preto alebo napriek tomu, že tu boli podmienky k tomu, aby mu organizácia dala výpoveď z dôvodov uvedených v § 46 ods. 1 písm. a) až c) zák. práce; musí ísť o prípad, kedy organizácia chce rozviazať s pracovníkom pracovný pomer a je nútená tak urobiť, pretože v súvislosti s likvidáciou neefektívnych prevádzok a s inými racionalizačnými opatreniami nemôže naďalej plniť povinnosti, ktoré na seba prevzala voči pracovníkovi pracovnou zmluvou.

I kritika určitých jevů ve společnosti, je-li úplně jednostranná a přehnaná nebo zkreslená a užívá-li se v ní úmyslně tendenčního srovnávání, může být pobuřováním vyvolávajícím nepřátelskou náladu vůči státnímu zřízení nebo společenskému řádu republiky.

Závaznost údajů evidence nemovitostí ve smyslu ustanovení § 6 zák. č. 22/1964 Sb. a § 8 vyhl. č. 23/1964 Sb. je nutno vykládat jen v rozsahu vymezeném v § 6 zák. č. 22/1964 Sb. a v souvislosti s účelem sledovaným tímto zákonným ustanovením, jímž je získání a udržování podkladů pro plánování a řízení zemědělské výroby i nákup zemědělských výrobků. Takto chápaná závaznost údajů evidence nemovitostí nebrání jistě tomu, aby si státní notářství ověřilo v řízení o registraci smlouvy, zda jsou údaje evidence nemovitostí v souladu se skutečným stavem věci a zda nebylo již územním plánem (územním rozhodnutím) určeno, že je některý pozemek určen k zastavění, třebaže způsob nynějšího užívání a kultura jsou dosud jiné (např. ještě slouží k zemědělským účelům).

Předmětem přezkumného řízení podle druhého oddílu zák. č. 82/1968 Sb. mohou být jen odsuzující rozsudky, nikoli též usnesení o zastavení trestního stíhání.

Inštitút predbežného šetrenia v zmysle § 29 not. por. nemožno chápať len ako výsluch osoby informovanej o osobných pomeroch poručitela a spísanie zápisnice s ňou na predtlačenom vzore, ale ako všetko potrebné šetrenie, ktoré štátne notárstvo vykonáva v záujme zistenia skutočného stavu veci a z ktorého vychádza pri svojom rozhodovaní.