Archiv Sbírky

I. Osoba pachatele a okolnosti případu mohou zvýšit stupeň nebezpečnosti činu pro společnost do té míry, že i odcizení věci v hodnotě nižší než 100 Kčs může být trestným činem. II. Více trestných činů (přečinů) je v souběhu jen potud, pokud mezi spácháním časově prvního z nich a časově posledního z nich nebyl vyhlášen soudem prvního stupně odsuzující - byť nepravomocný - rozsudek za nějaký trestný čin (přečin). Činy spáchané po odsuzujícím rozsudku do doby jeho právní moci je nutno posoudit obdobně jako recidivu. III. I když poškozený neučinil návrh podle § 43 odst. 2 tr. ř., musí mu být soudem poskytnuta plná možnost uplatnění jeho práv uvedených v § 43 odst. 1 tr. ř. IV. Byl-li odvolacím soudem zrušen rozsudek jen ve výroku o trestu, nabývá výrok o vině právní moci vyhlášením rozhodnutí odvolacího soudu. Od tohoto dne běží, pokud jde o výrok o vině, lhůta uvedená v § 272 tr. ř.

Při zjišťování výše nároku na důchod z penzijního nadlepšení podle ustanovení § 125 odst. 1 a 3 zákona č. 101/1964 Sb. /1/ nutno vycházet jen ze starobního důchodu ke dni vzniku nároku na tento důchod a nikoliv i z jeho zvýšení za dobu dalšího zaměstnání po vzniku nároku na starobní důchod.

I. Znakem skutkové podstaty přečinu proti pracovní kázni podle § 8 zák. č. 150/1969 Sb. je existence pracovního poměru založeného pracovní smlouvou odpovídající zákonným předpisům. /1/

Ustanovenie § 107c zákona č. 101/1964 Zb. v znení zákona č. 161/1968 Zb. nemožno použiť, ak poškodenie na zdraví, ktoré účastník odboja utrpel v súvislosti s odbojovou činnosťou, nebolo určujúce pre zmenu jeho pôvodného zamestnania.

Při zkoumání odpovědnosti pachatele, který je v konečné fázi alkoholismu, za trestné činy spáchané v opilosti, je nutno rozlišit dvě otázky: a) schopnost pachatele odolat požívání alkoholických nápojů, tedy otázku míry jeho závislosti na alkoholu, jež má význam pro dobu před požitím alkoholických nápojů a v průběhu jejich požívání b) otázku míry jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti v době činu. První z uvedených dvou otázek je rozhodná pro posouzení, zda se pachatel přivedl do stavu nepříčetnosti zaviněným požitím alkoholických nápojů ve smyslu § 12 odst. 2 tr. zák. Druhá otázka má význam pro posouzení příčetnosti pachatele a jeho trestní odpovědnosti podle § 12 odst. 1 tr. zák.

Pro závěr, zda jde o nemoc z povolání, je třeba se zabývat splněním všech předpokladů vzniku nemocí z povolání, jak jsou uvedeny u těchto jednotlivých nemocí v Seznamu nemocí z povolání (příloha č. 1 k vyhlášce č. 102/1964 Sb.). U nemocí uvedených pod č. 26 Seznamu nemocí z povolání je třeba předpoklady nemoci z povolání zjišťovat zejména posudkem na podkladě vyšetření nemocného oddělením nemocí z povolání příslušného ústavu národního zdraví.

Pověřený pracovník soudu není oprávněn v žádném případě povolovat splácení peněžitého trestu. Není k tomu oprávněn ani v řízení trestném, ani v řízení občanskoprávním. Povolit splácení peněž. trestu je oprávněn pouze předseda senátu v trestním řízení, a to jen za podmínek uvedených v § 342 odst. 1 písm. b) tr. ř. Bylo-li již započato řízení o výkonu rozhodnutí, je vymáhající úředník na základě usnesení předsedy senátu o splácení peněž. trestu povinen učinit podle ust. občanského soudního řádu příslušné návrhy umožňující odsouzenému splácení peněž. trestu. Nařídit výkon náhradního trestu odnětí svobody podle § 344 odst. 2 tr. ř. se zřetelem k § 54 odst. 3 tr. zák. Pro nedobytnost peněž. trestu nastalou z jiných důvodů nelze nařídit výkon náhradního trestu odnětí svobody a je třeba upustit od výkonu peněžitého trestu.