Sešit č. 2/2026

O tom, že poškozený je zvlášť zranitelnou obětí, nevydává soud samostatné usnesení podle § 51a odst. 2 tr. ř. Rozhodne-li usnesením podle § 51a odst. 4 tr. ř. o ustanovení zmocněnce, uvede v jeho odůvodnění, na jakém podkladě takové postavení poškozeného dovodil. Toto usnesení je obviněný oprávněn napadnout stížností.

Pro přiznání statusu zvlášť zranitelné oběti ve smyslu § 2 odst. 4 písm. d) zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů a o změně některých zákonů (zákon o obětech trestných činů), ve znění pozdějších předpisů, nepostačuje pouhé konstatování, že je poškozený obětí některého z trestných činů tam uvedených, ale vždy je nutné zjistit i konkrétní zvýšené nebezpečí způsobení druhotné újmy.

Náhradě ušlého zisku obecně nebrání okolnost, že byl realizován činností souladnou s předpisy soukromého práva, ale bez potřebného veřejnoprávního povolení, pokud poškozený jinak splňoval podmínky nezbytné k získání takového povolení.

Trestný čin týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku může být jako trvající tzv. zastřešujícím trestným činem, překrývajícím jiné trestné činy, které by jinak mohly být spáchány samostatnými skutky, ale v daném případě se stávají jeho součástí a jsou jím spojeny ve skutek jediný. Součástí zlého nakládání ve smyslu § 198 tr. zákoníku tak může být i úmyslný útok pachatele proti oběti, naplňující znaky skutkové podstaty trestného činu nebezpečného vyhrožování podle § 353 tr. zákoníku, jenž je pak ve vztahu k trestnému činu týrání svěřené osoby podle § 198 tr. zákoníku v jednočinném souběhu.

Zjistí-li proto soud, že znaky jedné z uvedených skutkových podstat nejsou naplněny, takovou právní kvalifikaci pouze tzv. vypustí a tomu odpovídajícím způsobem upraví popis skutku. Obdobné může platit i pro další útoky pachatele, které jsou součástí zlého nakládání a naplňují znaky skutkových podstat jiných trestných činů (spočívajících v těžkém ublížení na zdraví, znásilnění, vydírání apod.).

Jestliže poté, kdy účastníkům na základě řádně poskytnutého poučení podle § 118b odst. 1 o. s. ř. uplynula koncentrační lhůta, byl některý z nich soudem vyzván podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. k doplnění rozhodných tvrzení o věci samé a označení důkazů k jejich prokázání (§ 118b odst. 1 poslední věta o. s. ř.), pak v rozsahu takto poskytnutého poučení mohou účastníci doplňovat tvrzení a označovat důkazy i po uplynutí lhůty soudem k tomu ve výzvě určené.

Zpeněžením nemovité věci (§ 283 insolvenčního zákona) nájem bytu nezaniká.

Za dohodu o mimosoudním jednání ve smyslu ustanovení § 647 o. z. je třeba považovat právní jednání, z něhož vyplývá shodná (oboustranná) vůle stran vést jednání o určitém právu nebo o okolnostech jej zakládajících, jehož cílem je vyřešit situaci jinak než podáním žaloby k soudu. Taková dohoda může být uzavřena nejen výslovně, ale i jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoby chtěly projevit.

Uzavření dohody o mimosoudním jednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem nemá vliv na původní délku dvouměsíční prekluzivní lhůty k podání žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru (§ 72 zák. práce), která v době této překážky neběží (nezačne běžet) a jejíž běh pokračuje až po odpadnutí překážky tím, že zaměstnavatel nebo zaměstnanec výslovně odmítne v mimosoudním jednání pokračovat; zbývá-li po odpadnutí překážky méně než 5 dnů do uplynutí lhůty, neskončí tato lhůta dříve než za 10 dnů ode dne, kdy začala znovu běžet.