Sešit č. 6/1968

I když se stal poživatel důchodu po zániku členství v JZD jednotlivě hospodařícím rolníkem, musí být posuzováno trvání jeho nároku na částečný invalidní důchod přiznaný podle předpisů platných pro členy JZD i nadále podle ustanovení zák. č. 103/1964 Sb., nikoli podle § 8 odst. 2 vyhl. č. 105/1964 Sb. Přestup do jiného pojištění nemůže mít za následek zánik nároku přiznaného poživateli důchodu podle předpisů upravujících jeho dosavadní důchodové zabezpečení.

Doterajším zamestnaním pracovníka v zmysle § 20 ods. 4 písm. a) zák. č. 101/1964 Zb. nemusí byť vždy zamestnanie naposledy vykonávané; z posledného zamestnania sa nebude vychádať napr. tam, kde posledné zamestnanie , znamenajúce hospodársky a sociálny zostup, muselo byť nastúpené z dôvodu zhoršeného zdravotného stavu, ktorý potom bol príčinou čiastočnej invalidity.

Právne účinky rozviazania pracovného pomeru výpoveďou nastanú až od okamžiku, kedy bola výpoveď druhému účastníkovi pracovného pomeru doručená; z hladiska dodržania jednomesačnej lehoty podla § 46 ods. 3 zák. práce je teda rozhodný deň, kedy bola písomná výpoveď doručená.

Preskúmavanie výpovedného dôvodu podla § 46 ods. 1 písm. c) zák. práce súdom sa musí sústrediť na tri základné otázky: či ide o zmenu úloh organizácie, zmenu technického vybavenia alebo iné organizačné zmeny, či sa stal pracovník nadbytočným a či je daná príčinná súvislosť medzi nadbytočnosťou pracovníka a organizačnými zmenami. Aj keď skutočnosť, že organizácia príjme iného pracovníka na miesto uvolnené odchodom pracovníka, ktorému bola daná výpoveď pre nadbytočnosť, je spravidla dôkazom o neopodstatnenosti použitého výpovedného dôvodu, nie je rozviazanie pracovného pomeru výpoveďou pre nadbytočnosť pracovníka podmienené absolútnym znížením počtu pracovníkov, naopak môže k nemu dôjsť aj pri zvyšovaní počtu pracovníkov; organizácii nezáleží totiž len na počte pracovníkov, ale tiež na ich zložení z hladiska profesií a kvalifikácie. Náhrada mzdy (§ 61 ods. 1 zák. pr.) môže byť prac. priznaná, len pokial je splatná v dobe vydania súdneho rozhodnutia.

Před registrací smlouvy o převodu nemovitosti, která je ve státním socialistickém vlastnictví, je státní notářství ve smyslu § 63 odst. 1 not. ř. povinno zkoumat, zda předmět převodu je svěřen jako součást národního majetku do správy státní organizace, která smlouvu o převodu uzavírá. Organizace bytového hospodářství zřizované podle vyhlášky vedoucího Ústřední správy pro rozvoj místního hospodářství č. 80/1963 Sb., tj. podniky bytového hospodářství a domovní správy, mají postavení státních hospodářských organizací (srov. § 3 cit. vyhl.) jsou tedy socialistickými organizacemi ve smyslu § 14 a 27 hosp. zák. a § 18 o. z. a mají právní subjektivitu.

K výkladu § 294 ods. 1 a § 296 ods. 1 o. s. p. Z hladiska výšky nároku uplatneného so zretelom na ustanovenie § 269 o. s. p. je treba skúmať, aké čiastky z platu povinného mal skutočne žalovaný v príslušnom období zrážať a žalobcovi vyplácať. Pre záver v tomto smere je treba bezpečne zistiť výšku pohladávky, ktorá je predmetom výkonu rozhodnutia proti povinnému, rozsah dosial nevymoženej jej časti, skutočnosť, či ide o prednostnú pohladávku a aké je jej poradie, aký bol skutočný príjem povinného od žalovaného v kritickom období, aká bola jeho čistá mzda včítane hodnoty naturálií (pokial ich povinný od žalovaného poberal) a aký je počet osôb, ktorým povinný poskytuje výživné.

Z požadavku, aby byl návrh na opravu odůvodnění podán dříve, než rozhodnutí nabude právní moci, vyplývá, že nepřichází v úvahu oprava odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu.