Sešit č. 4/1963

Ukládání nápravného opatření není vázáno na trest odnětí svobody a jeho výměru v konkrétním případě. Jestliže vzhledem k ustanovení § 28 tr. zák. a vzhledem k ustanovení zvláštní části trestního zákona je přípustné uložení trestu nápravného opatření, ať už jako trestu samostatného nebo trestu ukládaného vedle jiného trestu, pak při výměře a stanovení dalšího obsahu tohoto trestu je soud vázán pouze hledisky § 23, 31 a násl., a § 44 tr. zák. Proto nelze používat ustanovení o mimořádném snížení trestu odnětí svobody (§ 40 tr. zák.).

Jednání obviněného, který předstíráním rodičům, že je zaměstnán nebo že si zaměstnání hledá, dociluje, že ho vyživují a poskytují mu i peníze k osobní spotřebě, nutno považovat za nekalý způsob obživy podle ustanovení § 203 tr. zák.

K otázce zavinění trestného činu ublížení na zdraví z nedbalosti pracovníkem odpovědným za svěřené děti: Aby mohl být občan odsouzen pro nedbalostní trestný čin, je třeba prokázat, že si byl vědom, že může způsobit nějaký škodný výsledek a bez přiměřených důvodů spoléhal, že jej nezpůsobí, či že nevěděl, že jej může způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem, a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl.

Účelem trestu zákazu činnosti je znemožnit pachateli trestného činu, jehož se dopustil v souvislosti s výkonem určitého povolání nebo funkce, aby takový trestný čin v budoucnosti opětovně spáchal. Soud proto může pachateli trestného činu uložit trest zákazu jen takové činnosti, v souvislosti s jejímž výkonem se pachatel dopustil trestného činu může při tom vyslovit i všeobecnější zákaz výkonu některých funkcí nebo činností, dopustil-li se pachatel trestného činu v souvislosti s takovými funkcemi nebo činnostmi. Soud však nemůže pachateli trestného činu zakázat výkon jakéhokoliv povolání a určit mu povolání jediné, a stejně tak není oprávněn přikázat mu určité pracoviště.

Způsobil-li pracovník JZD družstvu škodu trestným činem z nedbalosti, nutno pro posouzení povinnosti k její náhradě i výši náhrady především zjistit, zda pachatel byl zaměstnancem JZD (čl. 16 odst. 3 vzorových stanov) nebo členem JZD, resp. pracovníkem ve specifickém pracovním vztahu (čl. 16 odst. 1 vzorových stanov).