Sešit č. 2-3/1979

K některým otázkám rozhodování státních notářství v řízení o registraci smluv a v řízení o dědictví se zřetelem k ustanovení zákonů č. 122/1975 Sb. a č. 123/1975 Sb.

Ak účastníci zmluvy o prevode podielu na nehnutelnosti, ktorá je v osobnom podielovom spoluvlastníctve, nedoložia štátnemu notárstvu v konaní o registrácii zmluvy súhlas spoluvlastníka (spoluvlastníkov) k prevodu podielu (§ 140 O. z.), postupuje štátne notárstvo spravidla tak, že buď vyzve účastníkov zmluvy na predloženie (doloženie) tohto súhlasu alebo vypočutím spoluvlastníka (spoluvlastníkov) zistí jeho (ich) stanovisko k zamýšlanému prevodu podielu.

Pro výpočet průměrného měsíčního výdělku ke stanovení výše invalidního nebo částečného invalidního důchodu je rozhodná doba vzniku invalidity a nikoliv doba podání žádosti o přiznání důchodu, i když žadatel o důchod po vzniku invalidity dále pracoval.

Ak 30 pracovných dní, počas ktorých je pracovník bez svojho súhlasu prevedený z dôvodov nevyhnutnej prevádzkovej potreby organizácie na inú prácu, než zodpovedá pracovnej zmluve (§ 37 ods. 3 písm. c/ Zák. práce), presahuje podla rozvrhu pracovného času pracovníka jeden kalendárny mesiac, je na toto prevedenie na inú prácu potrebný predchádzajúci súhlas závodného výboru (§ 41 ods. 1 Zák. práce). /1/

Při posuzování právních vztahů týkajících se hrobů na pohřebištích (§ 19 vyhlášky č. 47/1966 Sb.) je třeba rozlišovat mezi právem z propůjčení místa pro hrob a mezi právem vlastnickým (popřípadě mezi právem užívání) k náhrobku, k pomníku a k trvalým ozdobám hrobu (tzv. hrobovému příslušenství). Propůjčení hrobového místa nezakládá vznik vlastnictví k této části pozemku pohřebiště. Hrobové příslušenství je předmětem vlastnictví toho, kdo je pořídil nebo nabyl jiným způsobem nabývání osobního vlastnictví. Pomník, náhrobek nebo jiná ozdoba hrobu, které mohou být bez znehodnocení hrobu odděleny, mají povahu věcí movitých.

Hromadná výroba napodobenin uměleckého díla není volným užitím uměleckého díla (§ 15 odst. 2 písm. f/ zákona č. 35/1965 Sb.); je proto k ní zapotřebí souhlasu autora.

Příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou nelze dovodit ze skutečnosti, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu. Tak je tomu např. tehdy, utrpěl-li někdo škodu v důsledku reakce (šoku) na zprávu o smrtelném úrazu jiné osoby, který škůdce způsobil a za škodu z něhož (srov. § 448 o. z.) odpovídá.