Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10.01.2018, sp. zn. 11 Tvo 27/2017, ECLI:CZ:NS:2018:11.TVO.27.2017.1
Datum: 10.01.2018 Sp. zn.: 11 Tvo 27/2017 Nejvyšší soud
Datum: 10.01.2018 Sp. zn.: 11 Tvo 27/2017 Nejvyšší soud
Datum: 27.09.2016 Sp. zn.: 25 Cdo 1896/2016 Nejvyšší soud
Datum: 20.09.2017 Sp. zn.: 5 Tdo 645/2017 Nejvyšší soud
Datum: 22.09.2016 Sp. zn.: 33 Cdo 2039/2015 Nejvyšší soud
Datum: 11.04.2017 Sp. zn.: 13 To 22/2017 Vrchní soud v Praze
I. Zmocněnec poškozeného není oprávněn učinit za poškozeného, který je obětí trestného činu, prohlášení o tom, jaký dopad měl spáchaný čin na jeho dosavadní život podle § 43 odst. 4 tr. ř. (§ 22 zákona č. 45/2013 Sb., o obětech trestných činů, ve znění pozdějších předpisů). Takové prohlášení oběti má osobní povahu, a proto pomoc zmocněnce, který je advokátem, k jeho sepsání nelze považovat za poskytnutí úkonu právní služby a zmocněnci za tuto pomoc nepřísluší odměna.
Při stanovení výše odměny ustanoveného zmocněnce poškozeného, který neuplatnil nárok na náhradu újmy způsobené mu trestným činem (§ 43 odst. 3 tr. ř.), se při určení tarifní hodnoty mimosmluvní odměny vychází z § 9 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů.
II. Rozhodování o odměně advokáta podle § 151 odst. 2, 3 tr. ř. je vázáno návrhem advokáta, požaduje-li tedy advokát náhradu za promeškaný čas, musí dostatečným způsobem specifikovat, za jaké časové období náhradu požaduje a z jakého titulu.
Datum: 20.09.2016 Sp. zn.: 28 Cdo 329/2015 Nejvyšší soud
Datum: 19.07.2017 Sp. zn.: 8 Tdo 823/2017 Nejvyšší soud