Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.11.2008, sp. zn. 29 Cdo 2988/2007, ECLI:CZ:NS:2008:29.CDO.2988.2007.1
Datum: 26.11.2008 Sp. zn.: 29 Cdo 2988/2007 Nejvyšší soud
Datum: 26.11.2008 Sp. zn.: 29 Cdo 2988/2007 Nejvyšší soud
Datum: 27.01.2009 Sp. zn.: 25 Cdo 2193/2006 Nejvyšší soud
Datum: 22.10.2008 Sp. zn.: 25 Cdo 1384/2006 Nejvyšší soud
Datum: 17.12.2008 Sp. zn.: 25 Cdo 2883/2006 Nejvyšší soud
Datum: 27.11.2008 Sp. zn.: 20 Cdo 1061/2008 Nejvyšší soud
Datum: 29.10.2008 Sp. zn.: 21 Cdo 3233/2008 Nejvyšší soud
Dědické právo (nárok na dědictví) nemůže být ani předmětem dohody o přenechání předluženého dědictví věřitelům (srov. § 175p o. s. ř.), ani nemůže být zpeněženo při likvidaci dědictví (srov. § 175u o. s. ř.). Ztratí-li po zahájení řízení o dědictví způsobilost být účastníkem řízení fyzická osoba, která přichází v úvahu jako dědic zůstavitele, jež nezanechala žádné dědice, jejíž dědici jsou nezpůsobilí dědit nebo jejíž dědictví nenabude (nemůže nabýt) z jiných důvodů žádný dědic, rozhodne soud (§ 107 o. s. ř.) o tom, že v řízení bude na jejím místě pokračováno se státem, aniž by čekal na to, až státu bude pravomocným usnesením o dědictví potvrzeno, že mu dědictví připadlo podle ustanovení § 462 obč. zák.
Datum: 26.02.2009 Sp. zn.: 23 Cdo 4558/2008 Nejvyšší soud