Rok 2008

V případě trestu odnětí svobody, z jehož výkonu byl pachatel podmíněně propuštěn a došlo k zákonné fikci vykonání trestu podle § 64 odst. 2 tr. zák., se má za to, že byl vykonán celý. Při rozhodování o započtení takto vykonaného trestu do souhrnného trestu odnětí svobody podle § 38 odst. 2, věta druhá, tr. zák. je proto třeba započítat celý uložený trest a nikoli jen jeho skutečně vykonanou část.

Jmenovat a odvolat ředitele státního podniku může pouze ministr, nelze tím pověřit jinou osobu.

Pachatel vnikne neoprávněně do bytu jiného ve smyslu § 238 odst. 1 tr. zák. o trestném činu porušování domovní svobody také tehdy, vstoupí-li do něj sice se souhlasem osoby bydlící oprávněně v bytě, avšak tohoto souhlasu dosáhne lstí založenou na nepravdivém tvrzení o své totožnosti, popřípadě o důvodech či účelu svého vstupu do bytu. Jestliže za uvedených okolností pachatel dosáhne též toho, že jej osoba bydlící v bytě na základě jeho lstivého jednání vpustí do bytu tak, že mu otevře dveře, které se jinak nedají zvenčí volně otevřít (např. odemkne uzamčené dveře), lze jednání pachatele pokládat za překonání překážky, jejímž účelem je zabránit vniknutí do bytu ve smyslu zákonného znaku podle § 238 odst. 2 tr. zák.

Výpověď z nájmu bytu v domě v podílovém spoluvlastnictví lze dát na základě většinového souhlasu podílových spoluvlastníků. Soud může přivolit k výpovědi pronajímatele z nájmu bytu z důvodu potřeby bytu toho z jeho dětí, v jehož prospěch dal výpověď z nájmu.

Ustanovení § 250a tr. zák. o trestném činu pojistného podvodu směřuje k ochraně majetkových zájmů pojišťoven (pojistitelů). Proto pokud je zákonným znakem tohoto trestného činu „škoda na cizím majetku“ (§ 250a odst. 3, odst. 4 písm. b), odst. 5 tr. zák.), rozumí se tím škoda na majetku pojišťovny, neboť u tohoto trestného činu jsou předmětem útoku peněžní prostředky pojišťovny, k jejichž vyplacení ve formě pojistného plnění směřovalo jednání pachatele, a nikoli majetek, jehož se týkala předstíraná pojistná událost. Spočívá-li trestný čin pojistného podvodu podle § 250a odst. 2 tr. zák. v tom, že pachatel úmyslně vyvolal pojistnou událost, je škodou způsobenou tímto trestným činem částka, kterou pojišťovna neoprávněně vyplatila ve formě pojistného plnění, nikoli hodnota pojištěného majetku (např. motorového vozidla, které mělo být odcizeno předstíranou pojistnou událostí).

Požadavek určitosti smlouvy o postoupení pohledávek je naplněn též v případě, je-li souhrn postupovaných pohledávek označen osobou dlužníka a právním důvodem jejich vzniku (např. odkazem na příslušnou smlouvu, s tím, že se postupují všechny pohledávky z této smlouvy), aniž by postupované pohledávky musely být v postupní smlouvě výslovně jednotlivě identifikovány.

Jestliže alespoň jeden dílčí útok pokračování v trestném činu (§ 89 odst. 3 tr. zák.) byl spáchán za účinnosti nového (pozdějšího) trestního zákona, pak se trestný čin v celém rozsahu pokračování pokládá za spáchaný až po nabytí účinnosti nového (pozdějšího) zákona, a to bez ohledu na skutečnost, zda z hlediska ustanovení § 16 odst. 1 tr. zák. jde o zákon, který je pro pachatele příznivější, či nikoli. Závěr o trestnosti všech dílčích útoků pokračujícího trestného činu podle nového (pozdějšího) zákona však v takovém případě předpokládá, že ta část pokračujícího trestného činu (tzn. některý jeho dílčí útok), k jejímuž spáchání došlo ještě před účinností nového (pozdějšího) zákona, naplňuje zákonné znaky některé skutkové podstaty i podle trestního zákona dřívějšího, účinného v době jejího spáchání (srov. č. 7/1994-I. Sb. rozh. tr.).