Rok 1993

Podle § 62 odst. 4 tr. ř. platí fikce doručení písemnosti. Jestliže obsahem písemnosti bylo předvolání svědka k hlavnímu líčení a předvolaný písemnost neobdržel a ani nebyl uvědoměn o uložení zásilky, nelze z uvedené fikce dovozovat, že neuposlechl daného mu příkazu a uložit mu pořádkovou pokutu podle § 66 odst. 1 tr. ř.

Jestliže bylo trestní stíhání v důsledku amnestie zastaveno a rozhoduje se o zabrání věci podle § 73 tr. zák., musí být splněny podmínky § 55 odst. 1 tr. zák. stran věci, což mimo jiné znamená, že je třeba také řešit jako předběžnou otázku, zda byla jednáním obviněného naplněna skutková podstata některého trestného činu.

Nález Ústavního soudu ČSFR, uveřejněný pod č. 16/1992 Sbírky usnesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR

Dovoz a prodej audiokazet, na nichž byl přehrán z kompaktních desek (CD) mezinárodní repertoár bez souhlasu nositelů autorských a příbuzných práv, je trestným činem porušování autorského práva podle § 152 tr. zák., jednal-li pachatel úmyslně. Při nedostatku úmyslu může jít o přestupek podle § 32 odst. 1 písm. b) zák. ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích (ve znění zákonů jej měnících a doplňujících, úplné znění č. 124/1993 Sb.).

V řízení o vyslovení přípustnosti převzetí do ústavu zdravotnické péče se již neustanovuje podle § 191b odst.2 o.s.ř. opatrovník pro toto řízení osobě,která byla zbavena způsobilosti k právním úkonům nebo byla omezena v této způsobilosti a má ustanoveného opatrovníka, a to i v případě, že tímto opatrovníkem je podle ustanovení § 27 odst.3 o.z. orgán místní správy nebo zařízení oprávněné vystupovat svým jménem.

Jestliže byly v přípravném řízení provedeny řádně všechny důkazy důležité pro objasnění věci, nelze věc vrátit podle § 188 odst. 1 písm. e) tr. ř. prokurátorovi k došetření proto, že mezi důležitými důkazy jsou podstatné rozpory neodstranitelné provedením dalších důkazů. V takovém případě je povinností soudu nařídit hlavní líčení, shromážděné důkazy provést a na základě jejich hodnocení podle § 2 odst. 6 tr. ř. věc sám rozhodnout.

I když je osoba umístěná v psychiatrické léčebně původně s vlastním souhlasem teprve v průběhu léčby omezena ve volném pohybu nebo ve styku s vnějším světem, je třeba, aby soud posoudil, zda došlo k převzetí do ústavu ze zákonných důvodů (uvedených zejména v ustanovení § 23 odst.4 zákona č.20/1966 Sb. ve znění se změnami a doplňky vyhlášeném pod č.86/1992 Sb.).