Rok 1983

Ustanovení § 51 o. z. dopadá i na smlouvy, na jejichž základě vzniká služba (§ 224 odst. 1 o. z.), jestliže smlouva není zvláště upravena zejména v hlavě druhé až jedenácté části čtvrté občanského zákoníku. /1/ Smlouva, na jejímž základě socialistické organizace poskytuje službu spočívající v tom, že dává občanu za úhradu do časově omezeného užívání uzamykatelnou skříňku, /2/ je smlouvou zvláště neupravenou; při takto poskytnuté službě nedochází k převzetí věci organizací. Práva a povinnosti účastníků smlouvy se řídí především obsahem smlouvy, jímž se staly podmínky navržené organizací a přijaté (konkludentně) občanem.

Orgány činné v trestním řízení jsou povinny při přibírání tlumočníků ve smyslu § 28 tr. ř. důsledně dbát ustanovení § 11 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. k provedení zákona čís. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, tj. požádat o provedení tlumočnických úkonů především specializované ústavy pro tlumočnickou činnost, a není-li to možné, požádat o provedení takových úkonů tlumočníky zapsané v seznamu krajského soudu. Pokud příslušný orgán hodlá za podmínek § 24 odst. 1 zákona o znalcích a tlumočnících ustanovit osobu, která není zapsána v seznamu tlumočníků, ověří si podle potřeby předpoklady této osoby pro provedení tlumočnického úkonu (§ 11 odst. 2 vyhl. ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb.).

I. Otcovství k dítěti je určeno podle ustanovení § 52 odst. 1, 2 zák. o rod. souhlasným prohlášením rodičů před soudem, jakmile k prohlášení jednoho z rodičů přistoupí stejné prohlášení druhého rodiče, kterým je označen za otce tentýž muž. Pokud takové prohlášení matky je uvedeno v protokolu sepsaném u soudu v den, který předcházel dni, kdy shodné prohlášení učinil do protokolu u soudu matkou označený muž, není třeba k určení otcovství dalšího souhlasného prohlášení matky. *II. V odůvodnění usnesení, jímž soud zastavuje řízení o určení otcovství podle ustanovení § 108 o. s. ř., uvede soud, kterým dnem došlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů se zřetelem k obsahu obou prohlášení rodičů. Tento den se uvede i v oznámení národnímu výboru, který vede matriku (knihu narození), v níž je dítě zapsáno.

Doba splnění závazku k náhradě škody není obvykle dohodnuta a není stanovena právním předpisem. Proto je dobou splnění závazku k náhradě škody zpravidla první den po tom, kdy byl škůdce o splnění poškozeným požádán (§ 78 obč. zák.). Jestliže poškozený uplatnil svůj nárok na náhradu škody již v přípravném řízení a obviněného zvlášť nepožádal o splnění, je obviněný povinen plnit prvního dne po tom, kdy se s nárokem poškozeného seznámil, tj. zpravidla prvního dne po seznámení s výsledky vyšetřování, popř. po prostudování spisů ve vyhledávání. Prvním dnem prodlení, od něhož je povinen platit i úrok z prodlení, je pak druhý den po seznámení s výsledky vyšetřování, popř. po prostudování spisů ve vyhledávání.

Jestliže podal prokurátor nebo národní výbor návrh na zahájení občanského soudního řízení, kterým bylo uplatněno právo občana, je tento občan označený ve věci jako navrhovatel osobně osvobozen od soudního poplatku [§ 11 odst. 2 písm. k) zákona č. 116/1966 Sb.] a soud uloží v souvislosti s rozhodnutím o věci samé za podmínek uvedených v ustanovení § 4 odst. 1 písm. d) tohoto zákona povinnost zaplatit soudní poplatek odpůrci [§ 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 116/1966 Sb.]. Stejně postupuje soud v tom případě, když ve věci, v níž podal návrh na zahájení řízení prokurátor nebo národní výbor, je označen za navrhovatele československý stát nebo organizace, pokud jsou v řízení osvobozeni od soudních poplatků.

Úplatok je neoprávnený majetkový prospech pre toho, kto ho prijal. Prijatie úplatku páchatelom trestného činu prijímania úplatku podla § 160 Tr. zák. nezakladá preto zodpovednosť za škodu (§ 420 Obč. zák. a nasl.), ale zodpovednosť za neoprávnený majetkový prospech (§ 451 a nasl. Obč. zák.). Vydanie neoprávneného majetkového prospechu tomu, kto úplatok poskytol, prípadne štátu (§ 457 odst. 1 Obč. zák.), nemožno uplatňovať v trestnom konaní podla § 43 odst. 2 Tr. por., ale len v konaní o veciach občianskoprávnych.

Notářský poplatek z převodu nemovitostí [§ 1 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 1 zákona č. 24/1964 Sb. a § 4 vyhlášky č. 25/1964 Sb.] se nevybírá za úplatný přechod práva osobního užívání pozemku, k němuž podle ustanovení § 218 odst. 1 o. z. dochází s převodem vlastnictví ke stavbě zřízené na pozemku v tomto užívání. Do úplaty za nemovitosti jako do základu notářského poplatku z převodu nemovitostí (§ 7 zákona č. 24/1964 Sb. a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 25/1964 Sb.) nelze zahrnout náhradu, kterou nový vlastník stavby podle dohody o vypořádání poskytl předchozímu uživateli pozemku (§ 218 odst. 2 o. z.) s přihlédnutím k výši úhrady, která byla za užívání zaplacena, jakož i k nákladům, které původní uživatel účelně vynaložil na trvalé zlepšení pozemku, popřípadě na jeho osázení.