Rok 1974

O tom, že se ochranné léčení bude vykonávat během výkonu trestu odnětí svobody v nápravně výchovném ústavu (§ 72 odst. 4 i. f. tr. zák.), nerozhoduje soud v rozsudku, popř. v usnesení (§ 230 odst. 2, § 239 odst. 1 tr. ř.), jimiž se ochranné léčení ukládá. Takový způsob výkonu ochranného léčení může na podnět náčelníka nápravně výchovného ústavu nařídit předseda senátu (samosoudce) až ve vykonávacím řízení (§ 351 odst. 1 tr. ř., § 106 odst. 1 j. ř. s.).

Jestliže rodiče nezletilých dětí, jimž byla způsobena škoda jinou osobou, zanedbají dohled nad nezletilými, nelze tuto skutečnost hodnotit jako spoluzavinění nezletilých poškozených. V takovém případě rodiče nezletilých poškozených spoluodpovídají za škodu společně s těmi, kdo škodu způsobili, podle své účasti na způsobení škody.

Jestliže pachatel úmyslně vydá lidi v nebezpečí smrti nebo těžké újmy na zdraví v úmyslu usmrtit jiného, tedy úmyslně vyvolá obecné nebezpečí za okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 179 odst. 3 písm. a) tr. zák. zaviněné úmyslně, dopustí se trestného činu obecného ohrožení podle § 179 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zák. a nikoli trestného činu vraždy podle § 219 tr. zák. V takovém případě je trestný čin obecného ohrožení podle § 179 odst. 1, odst. 3 písm. a) tr. zák. vůči trestnému činu vraždy podle § 219 tr. zák. ve vztahu speciality, a jednočinný souběh těchto trestných činů je tedy vyloučen.

I když se to, co každý z manželů vynaložil z svého na společný majetek v bezpodílovém spoluvlastnictví, uhrazuje zásadně ve výši redukované podle poměru, v němž došlo ke snížení hodnoty věci za trvání bezpodílového spoluvlastnictví, lze přihlížet i k tomu, zda v konkrétním případě manžel, který náklad vynaložil, nebyl v užívání společné věci podstatně omezen a zda ke snížení hodnoty věci opotřebením nedošlo zcela převážně užíváním věci druhým z manželů.

V období mezi nabytím dědictví (§ 460 o. z.) a potvrzením nabytí dědictví (§ 482 a § 483 o. z.) jsou z právních úkonů týkajících se věcí (majetkových práv) z dědictví povinni i oprávněni vůči jiným osobám všichni dědici zůstavitele, kteří dědictví dosud neodmítli, společně a nerozdílně. Jejich dědický podíl přitom vyjadřuje míru, jakou se dědici navzájem podílejí na právech a povinnostech týkajících se věcí (majetkových práv) z dědictví. Proti dědicům zůstavitele lze proto v uvedené době uplatnit nárok na vyklizení bytu po zůstaviteli.

K podmínkám, za nichž lze průvodčího a výpravčího vlaku považovat za veřejného činitele ve smyslu § 89 odst. 8 tr. zák.

Přijalo-li státní notářství do úschovy peníze složené účastníkem za účelem splnění dluhu (§ 69 odst. 1 písm. a/ not. ř.) vůči oprávněnému, nemůže státní notářství s tímto předmětem úschovy nakládat jinak, než stanoví § 72 a § 73 not. ř. Nemůže tedy, i když oprávněný zemřel, postupovat při nakládání s předmětem úschovy, jako by šlo o peníze složené do úschovy v souvislosti s řízením o dědictví.