Rok 1974

Ustanovení § 73 odst. 3 not. ř. se použije i na případy, kdy je více oprávněných, kteří se nemohou dohodnout o tom, v jakém poměru jim má být dělitelný předmět úschovy vydán. K použití tohoto ustanovení notářského řádu není však důvodu v těch případech, v nichž rozsah plnění složitele vůči jednotlivým oprávněným vyplývá z nesporných právních vztahů mezi složitelem na straně jedné a oprávněnými na straně druhé.

Sdělení obvinění ve smyslu § 169 písm. a) tr. ř. je rozhodnutím. Vyhledávací orgán je nevydává ve formě usnesení, nýbrž je činí buď tím, že obviněnému ústně sdělí obvinění nejpozději na počátku jeho prvého výslechu a učiní o tom záznam do protokolu, nebo tím, že písemně vyhotoví sdělení obvinění. Jestliže sdělení obvinění se stane písemně, přerušuje se promlčení trestního stíhání podle § 67 odst. 3 písm. a) tr. zák. již tím okamžikem, kdy vyhledávací orgán písemně vyhotoví sdělení obvinění a nikoli teprve doručením takového sdělení obviněnému.

Došlo-li k propadnutí majetku dědice (§ 51 tr. zák.) po smrti zůstavitele, potvrdí státní notářství nabytí dědictví tomuto dědici, pokud před propadnutím majetku dědictví platně neodmítl, s tím, že majetek tohoto dědice propadl ve prospěch československého státu pravomocným rozsudkem soudu.

Provozuje-li pachatel neoprávněně ve větším rozsahu výdělečnou činnost jménem socialistické organizace, jejímž je odpovědným hospodářským pracovníkem, v úmyslu získat finanční prostředky pro tuto organizaci a nikoliv pro sebe, nedopouští se trestného činu nedovoleného podnikání podle § 118 tr. zák. ani trestného činu zneužívání socialistického podnikání podle § 120 tr. zák., nýbrž trestného činu porušování povinnosti při nakládání s finančními a hmotnými prostředky podle § 127 odst. 1 tr. zák.

V rozhodnutí o potvrdení nadobudnutia dedičstva nemôže štátne notárstvo s odkazom na ustanovenie § 25 Not. por. a § 164 O. s. p. vykonávať opravy týkajúce sa majetku alebo dlhu poručitela, ktorý nebol uvedený v súpise aktív a pasív dedičstva, nebolo k nemu prihliadnuté pri určení všeobecnej ceny majetku, výšky dlhov a čistej hodnoty dedičstva, a ide teda o majetok objavený po právoplatnosti rozhodnutia, ktorým sa konanie o dedičstve skončilo (§ 47 Not. por.).

Pouhé spáchání činu jinak trestného osobou ve stavu nepříčetnosti k uložení ochranného léčení podle § 72 odst. 1 tr. zák. nestačí. Pobyt takové osoby na svobodě musí být i pro budoucnost nebezpečný pro zájmy chráněné trestním zákonem (zákonem o přečinech). Tato podmínka je splněna, jestliže je vysoce pravděpodobné, že nepříčetná osoba, která spáchala čin jinak trestný, spáchá znovu závažnější útok na zájmy chráněné trestním zákonem (zákonem o přečinech), a to pod vlivem duševní poruchy. Splnění této podmínky je třeba posoudit na základě zjištění o povaze a chování nepříčetné osoby a na základě posudku znalců z oboru psychiatrie o tom, zda duševní porucha je takového rázu, že pobyt nepříčetné osoby na svobodě je i pro budoucnost v uvedeném smyslu nebezpečný.

Z ustanovení zákona č. 101/1964 Sb. /1/ nevyplývá, že by při změně dávky (ve smyslu ustanovení § 53 odst. 1 tohoto zákona) přiznané podle předpisů platných před 1. 7. 1964 měla být výplata dávky posuzována podle těchto dosavadních předpisů.