Rok 1973

Aj v konaní vo veci dôchodkového zabezpečenia osoby trpiacej duševnou chorobou, ktorá nie je len prechodná, treba sa zaoberať predovšetkým otázkou jej spôsobilosti na právne úkony, poprípade ustanovenia opatrovníka tejto osobe. Pokial nebol osobe, ktorá musí mať opatrovníka, ustanovený opatrovník, nezačne sa ani premlčanie jednotlivých splátok dávky dôchodkového zabezpečenia.

I. Za postižení pro některý čin obdobné povahy ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. nelze považovat umístění v protialkoholní záchytné stanici podle § 12 č. 120/1962 Sb., ani kárné opatření podle § 77 zák. práce, ani okolnost, že obviněný byl "oznámen komisi pro ochranu veřejného pořádku".

II. Dobu jednoho, popř. tří roků v dodatku ustanovení § 9 odst. 1 zák. č. 150/1969 Sb. je nutno počítat od právní moci rozhodnutí, jímž byl pachatel za čin obdobné povahy postižen nebo pro některý z trestných činů obdobné povahy odsouzen.

Z ustanovení § 107c zákona č. 101/1964 Sb. ve znění zákona č. 161/1968 Sb. nevyplývá, že by u účastníka odboje muselo jít o zdravotní poškození utrpěné v souvislosti s odbojovou činností, pro které změnil zaměstnání ihned po ukončení odbojové činnosti.

Při zjišťování, zda podmíněně odsouzený nebo podmíněně propuštění vedl ve zkušební době řádný život pracujícího člověka, je nezbytné zkoumat i to, zda plnil řádně, popř. podle svých možností svou zákonnou povinnost vyživovat nebo zaopatřovat jiného.

Sumu zodpovedajúcu základnému počtu bodov, ktorým bolo sťaženie spoločenského uplatnenia ohodnotené v lekárskom posudku (§ 6 ods. 1 vyhlášky č. 32/1965 Zb.), možno primerane zvýšiť až na dvojnásobok (§ 6 ods. 2 tejto vyhlášky), nemožno ju však znížiť. Ak má súd pochybnosti o správnosti ohodnotenia sťaženia spoločenského uplatnenia v lekárskom posudku podla ustanovenia § 6 ods. 1 vyhlášky č. 32/1965 Zb., ustanoví v konaní na súde znalca (§ 127 ods. 1 O. s. p.), alebo vyžiada posudok vedeckého ústavu alebo inej inštitúcie (§ 127 ods. 2 O. s. p.).

Pokud poškozený při uplatnění svého nároku požaduje úrok z prodlení, je soud povinen zabývat se s tímto návrhem a při jeho oprávněnosti přiznat 3 % úrok z prodlení. Určení doby splatnosti stanoveného úroku z prodlení se opírá o znění § 78 obč. zák., kde se stanoví, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne po tom, kdy byl o splnění věřitelem požádán.